Home Přihlásit se Registrace

Naše studie - detail

Zpět na výpis studií

Jméno díla: 

Výkladové slovníky a uživatelská praxe. In: Varia 9. Zborník materiálov zo 9. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 1.–3. 12. 1999). Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV 2002, s. 79–86.

Autor: RANGELOVA, A.

 Výkladové slovníky a uživatelská praxe

Albena Rangelova

Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha

V následujícím bloku tří příspěvků chceme informovat o závěrečných zjištěních při interpretaci empirických dat z grantového projektu Sociolingvistické aspekty výkladového slovníku (GA AV ČR, reg. č. A0061702). Jinými slovy – jak to nakonec dopadlo.
O svých záměrech a průběhu prací jsme už informovaly: koncepce předběžného šetření ve sféře školství jsme představily na VII. kolokviu mladých jazykovědců (Rangelova – Tichá – Opavská, 1998) a o druhém ověřovacím šetření pro konfrontaci sféry úzce profesních uživatelů mateřštiny s náhodným vzorkem respondentů jsme mluvily loni (Rangelova – Tichá – Opavská, 1999).
Po závěrečných redakčních zásazích byl dotazník pro základní šetření vyroben a distribuován. Distribuce byla zajištěna externími spolupracovníky a částečně (a to ryze korespondenčně) firmou Mirys Trade, s. r. o., distribuující ústavní časopisy. Celkem bylo rozesláno 1300 dotazníků a 936 se k nám vrátilo (72% návratnost). Z tohoto počtu jsme vyloučily 8 dotazníků pro nevyplnění klíčových demografických rubrik, příp. celé první části, a tak k dalšímu zpracování postoupilo 928 dotazníků.
Metodu sběru lze popsat jako (polo)korespondenční, neboť externí spolupracovníci měli za úkol sešity rozdat, po vyplnění shromáždit a zaslat zpět. Dotazník spojuje v sobě rysy různých technik sběru dat – dotazníku, ankety, testu. Naším záměrem bylo, aby dotazník byl „respondentsky přátelský“, což by vyvážilo jeho náročnost na čas a soustředění (srov. též Disman 1993, s. 119–162).
Výběr respondentů nebyl úplně náhodný[1] – externí spolupracovníci dostali orientační seznam profesí a pracovišť, na které se měli orientovat, aby se vyhnuli „izomorfnímu“ studentskému prostředí; u dotazníku získaných korespondenčně byl okruh možných respondentů vymezen zájmem o češtinu a jazykovědu vůbec. Vyhnuli jsme se též teritoriální koncentraci šetření (akce proběhla v Hradci Králové, Brně, Ústí nad Labem, Plzni, Ostravě, Českých Budějovicích, Praze). Získaný vzorek tudíž nesleduje složení a celkovou strukturu populace, ale jenom jistý její průřez, nicméně svou velikostí nám dovoluje dělat relevantní závěry o chování vybraného vzorku při užívání slovníků a slovníkových příruček.
Důležitý metodologický problém každého šetření – problém redukce informací – se projevuje mimo jiné i při prezentaci výsledků (co všechno lze oželet). Zde bohužel opomineme informací o některých preferencích uživatelů, a už úplně stranou zůstane informace o elektronických slovnících. Pro snadnější orientaci jsou tabulky prezentující demografické rysy vzorku zpracovány v příloze č. 1 tohoto příspěvku, tabulky s číselnými údaji o sledovaných jevech – jako přílohy k jednotlivým příspěvkům. Není-li uvedeno jinak, jsou procenta počítána vůči celkovému počtu (928) posuzovaných dotazníků. 
Zde se zaměříme na uživatelskou praxi v jejím širším rámci a ukážeme, jak respondenti hodnotí svou zkušenost s výkladovými slovníky a slovníkovými příručkami

- jaký mají odhad pro frekvenci užití, jaká je jejich vybavenost slovníky, co nejčastěji v jednotlivých slovnících hledají, jaký je situační kontext uplatnění slovníků  apod.
Ke zjištění širšího rámce uživatelské praxe směřují první dvě otázky: 1. Používáte při nějaké činnosti výkladové slovníky češtiny či slovníkové  příručky? a 2. Jak často hledáte nějakou informaci v uvedených publikacích? První z nich je v podstatě otázkou filtrační – výkladové slovníky či jednojazyčné slovníkové příručky nepoužívá vůbec 56 z dotázaných[2]: z nich neuvedlo příčinu 19 a zbytek uvádí nemám důvod//nepotřebuji k práci//není čas//nejsou k dispozici. V tabulce č. 1 jsou uvedeny počty respondentů, kteří jednotlivé slovníky užívají, a % vůči většinovému souboru užívajícímu slovníky (872). V případě kladné odpovědi byli respondenti požádáni, aby v uvedeném seznamu označili, kterou publikaci používají, příp. aby doplnili (do rubriky „jiné“) slovníky v seznamu neobsažené.  
Tabulka č. 1 – poskytuje informaci, které slovníky jsou nejvíce používány – otázka č. 1.

Slovníky

Počet

%

Příruční slovník jazyka českého

179

20,53%

Slovník spisovného jazyka českého

353

40,48%

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

461

52,87%

Co v slovnících nenajdete

83

9,52%

Slovníky cizích slov

746

85,55%

Slovníky frazeologie

184

21,10%

Slovníky synonym

250

28,67%

Pravidla českého pravopisu

785

90,02%

Dělení slov

51

5,85%

Jiné

131

15,02%

Zde je markantní bezkonkurenční postavení Pravidel českého pravopisu (785) a slovníků cizích slov (746), následované Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost (461). Zajímavý je též rozbor informací z rubriky „jiné“ – ukazují totiž, že u pozorovaného vzorku představa slovníku jako publikace je značně nestrukturovaná: nejčastěji zde respondenti uvádějí (vedle encyklopedií aj. jednojazyčných příruček) dvojjazyčné slovníky (zajisté se zde projevuje snaha respondenta vyhovět, dobrá vůle uvést nejvíce údajů apod.). Toto pozorování se týká všech otázek poskytujících možnost doplnit k našemu seznamu další publikace.
Informaci o frekvenci užívání jednotlivých slovníků a slovníkových příruček  poskytuje tabulka č. 2 (otázka 2. Jak často hledáte nějakou informaci v uvedených publikacích? – neodpovědělo 24 z dotázaných).

Tabulka č. 2

 

Každý
den

Několikrát týdně

Jednou týdně

Několikrát měsíčně

Jednou měsíčně

Několikrát
za rok

Vůbec ne

Příruční slovník jazyka
českého

1

27

14

54

27

102

173

Slovník spisovného jazyka
českého

15

64

33

116

48

126

107

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

18

105

49

146

43

104

98

Co v slovnících
nenajdete

2

9

7

28

16

31

207

Slovníky cizích
slov

22

177

99

255

92

145

17

Slovníky
synonym

2

10

13

47

35

103

170

Slovníky
frazeologie

5

28

16

76

44

116

156

Pravidla českého
pravopisu

36

172

93

238

92

177

21

Dělení
slov

4

11

2

9

6

31

227

Jiné

10

22

9

40

18

25

6

Otázka č. 3 je sice odlehčující, nicméně zajímavá – ukazuje totiž nakolik je práce se slovníky „záživná“– baví vůbec lidi něco hledat? Na tuto otázku neodpovědělo 28 respondentů. Tabulka č. 3 obsahuje průhled odpovědí na ni s profesním zařazením respondentů. Počet jednoznačných odpovědí „baví“ je skoro stejný jako počet těch, kteří svůj postoj nemohou posoudit.

Povolání

Baví

Nebaví

Nevím

Učitel ZŠ, SŠ

94

9

68

Učitel VŠ

82

6

32

Student VŠ

95

34

128

Sdělovací prostředky

35

6

29

Soukromý podnikatel, manager

9

9

26

Tvůrce slova

11

4

5

Vědecký pracovník

15

0

8

Administrativní pracovník

22

11

47

Jiné

40

18

57

Celkově

403

97

400

Zajímavá je též konfrontace údajů z otázky 3. s uživatelským typem – pravidelný, občasný, náhodný uživatel[3], viz tabulku č. 4.

Tabulka č. 4 – Uživatelé:

 

Pravidelní

Občasní

Náhodní

Baví

207

181

10

Nebaví

10

57

29

Nevím

53

236

100

Otázky 4. a 5. sledují vybavenost respondentů slovníky: 4. Máte některou z publikací uvedených v bodě 2 k dispozici v práci?; 5. Máte některou z publikací uvedených v bodě 2 k dispozici doma?. V případě kladné odpovědi byli respondenti požádáni, aby uvedli, kterou publikaci mají k dispozici. Stejným způsobem jsme postupovaly i u otázky č. 6, kde jsme se tázaly, zda respondent navštěvuje knihovnu i proto, aby se tam podíval do nějakého výkladového slovníku češtiny. Tyto údaje jsou shrnuty v tabulce č. 5. Negativní odpovědi uvádíme mimo tabulku: nemá k dispozici slovníky doma 229 respondentů, v práci 73, a do knihovny kvůli slovníkům nechodí převážná většina – 756 respondentů. Na otázky neodpovědělo resp. 54, 8, 8 dotázaných.

Tabulka č. 5

 

Otázka 4

Otázka 5

Otázka 6

 

Doma

V práci

Jdu do knihovny

Příruční slovník jazyka českého

240

77

56

Slovník spisovného jazyka českého

349

217

55

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

372

263

56

Co v slovnících nenajdete

136

46

13

Slovníky cizích slov

498

654

30

Slovníky synonym

199

101

39

Slovníky frazeologie

248

151

43

Pravidla českého pravopisu

583

736

17

Dělení slov

120

33

10

Jiné

63

70

28

Situační kontext vyhledávání ve slovnících jsme se snažily zachytit otázkami 7. Při jakých činnostech užíváte výkladový slovník češtiny? a 8. Jaké texty převážně čtete (popř. posloucháte)? Respondenti mohli označit všechny možnosti, které jim vyhovovaly. Na otázku 7 neodpovědělo 64 a na otázku 8 – jen 7 respondentů.

Tabulka č. 6 - Situační kontext užívání slovníků:

 

Otázka 7

 

Otázka 8

Činnosti

Počet

Texty

Počet

Čtení

362

Odborné

634

Psaní textů soukromých

199

Publicistické

698

Psaní textů veřejných

658

Umělecké

676

Redigování textů

218

Administrativní

189

Překládání

261

Jiné

56

Příprava ústního vystoupení

272

 

 

Jazykový výzkum

105

 

 

Jiné

118

 

 

Problémovou situaci s neznámým nebo méně srozumitelným výrazem řeší respondenti různě – zjišťuje to otázka č. 9: Setkáte-li se s neznámým nebo s nesrozumitelným výrazem, co uděláte?, při níž si dotázaní mohli vybrat z několika možností (viz tab. č. 7, neodpověděli jen 4, odpovědělo 924 respondentů). Je potěšující, že tolik lidí sahá po slovnících, potřebuje-li jazykovou informaci[4]. Neméně zajímavé je, zda existuje souvislost mezi profesním zařazením, vzděláním, popř. věkem dotázaných, těmto otázkám se však z rozsahových důvodů nemůžeme věnovat.

Tabulka č. 7


Co uděláte ...?

Počet

%

Vůbec nic

22

2,38%

Zeptám se kolegů, přátel

489

52,92%

Podívám se do slovníku

836

90,47%

Zavolám do jazykové poradny

24

2,59%

Jiná volba

26

2,81%

Otázky 11. Užíváte výkladové slovníky češtiny ve svém volném čase, při zábavě (např. luštění křížovek)? a 12. Čtete si ve výkladových slovnících češtiny, třeba jen ze zvědavosti? byly zaměřeny na užívání slovníků mimo pracovní proces. Neodpovědělo 9 a 15 respondentů. Údaje vypovídají o integrovanosti slovníků do osobního zájmového rámce respondentů, a proto nepřekvapuje, že většinou po kladné odpovědi na otázku 11 následovala kladná odpověď na otázku 12.  

Tabulka č. 8

 

Otázka 11

Otázka 12

 

Volný čas

Zvědavost

 

Počet

%

Počet

%

Ano

283

30.5­%

398

42,8%

Ne

636

68.5%

515

55,4­%

Když už respondenti hledají informace ve slovnících, pak je bezesporu zajímavé CO a KDE? Zjišťuje to otázka 13. Co nejčastěji hledáte ve výkladových slovnících češtiny? Zde chceme upozornit na bezkonkurenční zájem respondentů o význam a pravopis (viz uvedené součty). 

Tabulka č. 9

 

Význam

Pravopis

Výslovnost

Synony-
ma

Antony-
ma

Příklady na užívání slova

Stylistická charak-teristika

Gramatická charak-teristika

Původ

Příruční slovník jazyka
českého

122

112

6

40

18

90

65

65

31

Slovník spisovného
jazyka českého

201

227

34

79

34

146

132

139

65

Slovník spisovné češtiny
pro školu a veřejnost

183

339

55

68

30

122

116

175

49

Co v slovnících
nenajdete

64

34

19

5

1

27

18

17

17

Slovníky cizích
slov

726

346

280

93

15

132

24

36

131

Jiné

47

84

10

22

5

23

10

26

43

Součet

1343

1142

404

307

103

540

365

458

336

Otázky, které byly zde středem naší pozornosti, ukazují, jak respondenti vnímají svou uživatelskou praxi a jak ji hodnotí z hlediska její frekvence a obsahu. Zde bohužel nemůžeme interpretovat nashromážděná data v jejich úplnosti, doufáme však, že ukazují v dostatečné míře na tendence, které v uživatelské praxi převažují.  
Velmi podnětné pro lexikografickou praxi mohou být očekávání a preference uživatelů a jejich postoje vůči různým aspektům mikro- a makrostruktury výkladového slovníku. O zjištěních v této problémové oblasti budou dále informovat Zd. Opavská v příspěvku Postoje a preference uživatelů slovníků a Zd. Tichá v příspěvku Řekni mi, co ti ve slovníku chybí, a já ti povím, jaký jsi uživatel.

Literatura

DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha, Karolinum 1993.
RANGELOVA, A. – TICHÁ, Z. – OPAVSKÁ, Z.: Jednojazyčné slovníky při výuce mateřštiny (projekt dotazníkového průzkumu). In: Varia VII. Zborník materiálov zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok 3.–5. 12. 1997. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV 1998, s. 139–147.
RANGELOVA, A. – OPAVSKÁ, Z. – TICHÁ Z.: Uživatelské aspekty výkladového slovníku (zhodnocení předběžných výsledků). In: Varia VIII. Zborník materiálov z VIII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok, 25.–28.11. 1998. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV 1999, s. 181–190.

 

 

Příloha

 

Demografický profil respondentů

Věkové skupiny

ženy

 

muži

 

celkem

 

Do 20 let  

157

16,9%

46

4,9%

203

21,8%

Do 35 let    

257

27,7%

119

12,8%

376

40,5%

Do 50 let

154

16,6%

67

7,2%

221

23,8%

Nad 50 let

75

8,1%

53

5,7%

128

13,8%

Celkem

643

69,2%

285

30,7%

928

100%

 

Kde prožil(a) většinu svého života

Počet

%

 Praha

118

12,72%

 Větší města (50 tisíc a více)

344

37,07%

 Menší města (10-50 tisíc)

182

19,61%

 Venkov

200

21,55%

 Cizina

25

2,69%

Neuvedeno

59

6,36%

 

Mateřský jazyk

 

Počet

%

Čeština

 

899

96,87%

Cizí

Slovanský   15

29

3,12%

 

Neslovanský 14

 

 

 

Vzdělání

Počet

%

Základní

17

1,83%

Středoškolské

460

49,57%

Vysokoškolské

451

48,60%

Vědecká průprava

132

14,22%

 

Obor (zaměření) VŠ studia

Počet

%

Čeština

206

22,20%

Jazyky

47

5,06%

Všeobecně humanitní

105

11,31%

Ekonomický

7

0,75%

Technický

27

2,91%

Jiný

59

6,36%

 

Povolání

Počet

%

Učitel ZŠ, SŠ

179

19,29%

Učitel VŠ

125

13,47%

Student VŠ

259

27,91%

Sdělovací prostředky

75

8,08%

Soukromý podnikatel, manager

47

5,06%

Tvůrce slova

20

2,16%

Vědecký pracovník

24

2,59%

Administrativní pracovník

80

8,62%

Jiné

119

12,82%

[1] Strukturovanost vzorku nešlo uplatnit jak pro nedostatek demografické informace, tak pro technickou náročnost sběru dat. Náhodný výběr se ukázal jako neefektivní už při předběžných šetřeních (viz Rangelova – Opavská – Tichá, 1999, zde v pozn. 2)

[2] Tento počet představuje jen 6% z celkového množství respondentů, a to potvrdilo správnost zvolené strategie výzkumu. Z dalších propočtů nebyly však vyloučeny: jednak respondenti často odpovídali na některé preferenční či hodnotící otázky, jednak se někteří z nich vyslovili v části o počítačových slovnících.

[3]   Zjišťovala to otázka č. 10, neodpovědělo 20 respondentů.

[4]  Nedozvíme se ovšem, nakolik zapůsobila implikace správnosti právě této odpovědi.

 

2005-2017 © Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.  |  Design © VR atelier  |  Programming © e-Assistance.cz
Webové hnízdo LEXIKO vzniklo v rámci výzkumného záměru AV0Z90610521 Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (2005–2011).
Verze: 1.9.28, poslední úprava: 26.01.2016