Home Přihlásit se Registrace

Naše studie - detail

Zpět na výpis studií

Jméno díla: 

Postoje a preference uživatelů slovníku. K jednomu aspektu dotazníkového průzkumu. In: Varia 9. Zborník materiálov zo 9. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 1.–3. 12. 1999). Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnost pri SAV 2002, s. 87–96. ISBN 80-89037-04-6.

Autor: OPAVSKÁ, Z.

Postoje a preference uživatelů slovníku.
K jednomu aspektu dotazníkového průzkumu[1]

Zdeňka Opavská

Ústav pro jazyk český AV ČR,  Praha

Tento příspěvek shrnuje některé výsledky dotazníkového průzkumu provedeného v rámci grantového projektu Sociolingvistické aspekty výkladového slovníku[2]. Průzkum byl zaměřen na získání informací o uživatelích slovníku, na zkoumání jejich postojů k jednojazyčným výkladovým slovníkům a slovníkovým příručkám a na zjišťování jejich názorů na jednotlivé aspekty slovníkové makrostruktury i mikrostruktury.
V dotazníkovém šetření, které proběhlo v r. 1999 v jednotlivých regionech České republiky, bylo celkem shromážděno 928 vyplněných dotazníků[3]. Vzhledem k šíři a množství získaných údajů[4] se v tomto příspěvku soustředíme pouze na jeden aspekt výzkumu, a to na postoje a preference, které uživatelé slovníku zaujímali ke způsobu podávání informací ve výkladovém slovníku. Zaměříme se na dotazy zkoumající jejich názory na použití deskripce a preskripce ve slovníku, dále na využití hnízdování při organizaci heslových statí, na způsob a rozsah příkladové části u slovníkového hesla a na umístění výkladu významu u víceslovných pojmenování. V dotazníku byla u těchto témat použita tzv. uzavřená otázka, v níž respondent vybíral vhodnou odpověď ze souboru nabízených alternativ. U většiny uvedených otázek byla jednotlivá řešení problému ilustrována i konkrétním lexikografickým zpracováním určitého slovníkového hesla. Pouze při zjišťování preferencí, které se týkaly umístění výkladu významu u víceslovných pojmenování, byl  použit poněkud odlišný postup, ten však působil respondentům určité těžkosti (viz dále).
Je samozřejmé, že dotazníková struktura umožňuje přistupovat k interpretaci získaných dat z různých hledisek. V tomto příspěvku byla jako východisko využita typologie uživatelů slovníku, a to jednak klasifikace uživatelů slovníku podle profesí[5] (učitelé základních a středních škol, vysokoškolští učitelé, vysokoškolští studenti, pracovníci ve sdělovacích prostředcích, podnikatelé a manažeři, „tvůrci slova“ – tj. spisovatelé, scenáristé, překladatelé, tlumočníci –, vědečtí pracovníci, administrativní pracovníci, jiné profese), jednak podle jejich uživatelské praxe[6] (pravidelní, občasní, náhodní uživatelé výkladového slovníku). Zkoumání vztahu mezi profesním zařazením uživatele slovníku a typem uživatele daným jeho uživatelskou praxí již přesahuje rámec tohoto příspěvku, zde se omezíme na konstatování, že se potvrdil předpoklad souvislosti mezi profesí respondentů a způsobem používání výkladových slovníků. Nejvíce pravidelných uživatelů bylo ve skupině vědeckých pracovníků (70 %), „tvůrců slova“ (52 %) a vysokoškolských učitelů (52 %). Občasní uživatelé pak převažovali u většiny dalších skupin a tvořili 67 % vysokoškolských studentů, 65 % administrativních pracovníků, 48 % učitelů základních a středních škol a 45 % pracovníků ve sdělovacích prostředcích. Jistou výjimkou byla z hlediska početního zastoupení skupina podnikatelů a manažerů, v níž občasní i náhodní uživatelé slovníku tvořili stejně velkou 41% část.
V následujícím textu jsou u zkoumaných témat uváděny procentuální výsledky, které vycházejí z počtu osob, jež na danou otázku odpověděly. Konkrétní formulace dotazů a tabulky obsahující kvantitativní výsledky (tzn. počty osob a jejich procentuální vyjádření) jsou připojeny na závěr příspěvku. Zde jsou rovněž pro srovnání uvedeny některé výsledky vycházející z celkového počtu respondentů a přihlížející tedy i k počtu osob, které na otázku neodpověděly.
1) Užití preskripce vs. deskripce (dotazník – ot. č. 18)
Na příkladu dvou zpracování slovníkového hesla dovolenka měli respondenti určit, zda jim více vyhovuje jednoznačné doporučení typu „dovolenka nevhodně dovolená“, nebo zda by dali přednost popisu užití této lexikální jednotky - „V běžné neformální komunikaci.“. Na tuto otázku odpovědělo 908 osob, tzn. 98 % respondentů. Z tohoto počtu výrazná většina (67 %) zvolila deskriptivní popis, zatímco pro preskripci se vyslovila pouze třetina (33 %). Deskripci nejvíce preferovali vysokoškolští studenti a vysokoškolští učitelé (více jak 70 % u obou skupin), nejméně pak vědečtí pracovníci (52 %) a „tvůrci slova“, u nichž byla preference deskripce a preskripce vyrovnaná (50 %). U ostatních profesních skupin (tzn. administrativní pracovníci, podnikatelé a manažeři, učitelé základních a středních škol a pracovníci ve sdělovacích prostředcích) se volba deskriptivního popisu pohybovala mezi 61 - 69 %. Rovněž u uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe byla podpora deskriptivního popisu vysoká. Nejvíce ho volili respondenti náležející ke skupině náhodných uživatelů (72 %) a občasných uživatelů (69 %), nejmenší počet zastánců deskripce byl u pravidelných uživatelů výkladového slovníku (62 %).
2) Hnízdování vs. zpracování slov v samostatných heslech (dotazník ot. č. 17)
Respondenti měli možnost volit mezi dvěma způsoby zpracování heslových statí, a to mezi zpracováním slovotvorného hnízda klíčit, klíčivý, klíčivost, klíčení formou hnízdování a mezi zpracováním téže skupiny slov formou samostatně uváděných hesel. Na tuto otázku odpovědělo celkem 911 osob, tj. 98 % respondentů. Z nich se téměř tři čtvrtiny (74 %) vyslovily pro uvádění samostatných hesel, zatímco hnízdování zvolila čtvrtina respondentů (26 %). Samostatná hesla nejvíce preferovali podnikatelé a manažeři, „tvůrci slova“ a pracovníci ve sdělovacích prostředcích (80 % a více). V rozmezí 70 - 80 % byly preference samostatných hesel u učitelů základních a středních škol, vědeckých pracovníků, administrativních pracovníků a vysokoškolských studentů. Nejmenší počet osob, který se vyslovil pro samostatné uvádění hesel, byl u skupiny vysokoškolských učitelů, ale i zde to byla 60% většina. Výrazná podpora uvádění jednotlivých lexikálních jednotek v samostatných heslech se rovněž projevila u jednotlivých skupin respondentů rozdělených podle uživatelské praxe. Největší počet zastánců samostatných hesel byl ve skupině občasných uživatelů (77 %), nižší byl jejich počet u náhodných uživatelů (74 %) a nejnižší pak ve skupině pravidelných uživatelů výkladového slovníku (69 %).
3) Příkladová část: kratší, typické kontexty vs. širší kontexty (dotazník – ot. č. 20)
I u tohoto problému měli respondenti k dispozici konkrétní příklady slovníkového zpracování. U hesla exodus se měli rozhodnout mezi dvěma způsoby uvádění kontextů, a to mezi kratšími, typickými kontexty a kontexty širšími, u nichž byl uveden i zdroj. Na tento dotaz odpovědělo 901 z 928 respondentů (tj. 97 %). U získaných odpovědí přesvědčivě převažovala volba kratších, typických kontextů – dávaly jí přednost více jak dvě třetiny respondentů (69 %), zatímco pro kontexty širší se vyslovila necelá třetina (31 %). Hesla s kratšími, typickými kontexty nejvíce preferovali vědečtí a administrativní pracovníci - a to téměř v 80 %. Mezi 70 - 80 % se pak pohybovaly preference typických kontextů u učitelů základních a středních škol, podnikatelů a manažerů a u vysokoškolských učitelů, přibližně 65 % pak dosahovala tato volba u pracovníků ve sdělovacích prostředcích a u vysokoškolských studentů. Nejméně volili typické kontexty „tvůrci slova“, ale i zde je preferovala výrazná většina (60 %). Rovněž z odpovědí respondentů rozdělených podle uživatelské praxe bylo zjevné, že velká většina uživatelů preferovala uvádění typických kontextů (nad 65 % v každé skupině). Nejvíce přívrženců této volby bylo ve skupině občasných uživatelů (71 %), méně jich bylo u pravidelných (68 %) a u náhodných uživatelů (65 %) výkladového slovníku.
4) Umístění výkladu významu u víceslovného pojmenování (dotazník – ot. č. 16)
U této otázky byla respondentům předložena čtyři víceslovná pojmenování – a to bílá technika, dělat mrtvého brouka, praní špinavých peněz, na zelené louce – s instrukcí, aby u každého z pojmenování podtrhli to slovo, pod kterým by nejdříve hledali výklad významu. Jak výsledky ukázaly, odpovědět na takto formulovanou otázku bylo pro respondenty poměrně obtížné. Zatímco u předcházejících tří otázek, kde respondenti volili mezi dvěma uvedenými možnostmi, bylo celkové procento získaných odpovědí přibližně 97 %, zde se procento těch, kteří na otázku odpověděli, snížilo na 72%[7].
Ale i u této problematiky byl převládající názor velmi zřetelný. Na základě získaných odpovědí lze konstatovat, že většina respondentů by výklad u víceslovných pojmenování hledala nejdříve pod substantivem, a to nezávisle na typu víceslovného pojmenování nebo umístění substantiva v sousloví či frazému. Nejvýrazněji se tato skutečnost projevila u pojmenování typu adjektivum + substantivum,kde by výklad významu pojmenování bílá technika hledalo pod heslem technika 90 % z počtu respondentů, kteří se k danému problému vyjádřili. Kolem 90 % se pohybovaly preference slova technika i u jednotlivých skupin respondentů rozdělených podle uživatelské praxe (91 % u občasných, 90 % u pravidelných a 89 % u náhodných uživatelů). Rovněž vysoká byla preference substantiva u frazému na zelené louce, kde by výklad významu pod heslem louka hledalo 86 % respondentů. Na tak vysoké procento preferencí spolupůsobila i ta skutečnost, že součástí frazému bylo synsémantické slovo, jehož vliv na výsledky byl minimální (pod předložkou na by výklad uvedeného frazému hledalo pouze 1 % respondentů). Vysokou míru preference substantiva potvrdily i výsledky vycházející z odpovědí jednotlivých skupin respondentů rozdělených podle uživatelské praxe. Slovo louka zvolilo 91 % náhodných, 87 % občasných a 82 % pravidelných uživatelů výkladového slovníku. U slovesného frazému dělat mrtvého brouka, kde všechnykomponenty náležely k autosémantickým slovům, bylo procento osob preferujících substantivum menší, ale i zde preferovala 69% většina respondentů heslo brouk. Převažující preferenci slova brouk potvrdily i výsledky odpovídající rozdělení respondentů podle uživatelské praxe. Zvolilo ho 70 % občasných, 69 % pravidelných a 64 % náhodných uživatelů výkladového slovníku. U frazému praní špinavých peněz lze z výsledků vyčíst váhaní respondentů mezi oběma substantivy; preference se rovnoměrně rozdělily mezi substantiva praní a peníze (po 45 %). Kolísání volby mezi oběma substantivními složkami frazému se projevilo rovněž u odpovědí respondentů rozdělených z hlediska uživatelské praxe. Náhodní uživatelé více preferovali heslo peníze (51 %), méně heslo praní (41%), u občasných uživatelů byl tento poměr vyrovnanější, avšak nad volbou hesla peníze (44 %) převládala volba hesla praní (47 %). U pravidelných uživatelů se poměr obou voleb vyrovnal – 43 % respondentů zvolilo heslo praní a stejný počet respondentů uvedl heslo peníze.
Z předcházejících odpovědí lze získat zřetelnou představu o názorech respondentů na způsob podávání informací ve výkladovém slovníku. Podle převažujícího mínění uživatelů slovníku by měl být ve výkladovém slovníku použit deskriptivní popis při uvádění informací o užití lexikální jednotky, jednotlivé lexikální jednotky náležející k témuž slovotvornému hnízdu by měly být uváděny jako samostatná hesla a v příkladové části by měly být uváděny kratší, typické kontexty. Pokud jde o uvedení výkladu významu u víceslovných pojmenování, současná uživatelská tendence spočívá v hledání tohoto výkladu nejdříve pod substantivem. Při výzkumu se ukázalo, že obecně zaujímané postoje ke čtyřem zkoumaným problémům se neliší od převažujících preferencí zastávaných jednotlivými skupinami uživatelů výkladového slovníku.

Literatura

RANGELOVA, A. – TICHÁ, Z. – OPAVSKÁ, Z.: Jednojazyčné slovníky při výuce mateřštiny (projekt dotazníkového průzkumu). In: Varia VII. Zborník materiálov zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok 3.–5. 12. 1997. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV 1998, s. 139–147.
RANGELOVA, A. – OPAVSKÁ, Z. – TICHÁ Z.: Uživatelské aspekty výkladového slovníku (zhodnocení předběžných výsledků). In: Varia VIII. Zborník materiálov z VIII. Kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok, 25.–28. 11. 1998. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV 1999, s. 181–190.

Příloha:

I. Formulace otázek

1) Užití deskripce vs. preskripce (dotazník otázka č. 18)
Čemu byste dal(a) přednost při uvádění informací ve výkladovém slovníku češtiny (označte křížkem jednu z možností):
a) ¨  jednoznačnému doporučení (viz podtrženou část):
dovolenka -y ž. (sloven., pův. ve voj. prostředí) nově ve význ. nevh. dovolená: vzít si dovolenku až v zimě
b) ¨  popisu (viz podtrženou část):
dovolenka -y ž. dovolená: vzít si dovolenku až v zimě
Ze sloven., pův. ve voj. prostředí. V běžné neformální komunikaci.

2) Hnízdování vs. zpracování slov v samostatných heslech (dotazník ot. č. 17)
Kterému způsobu zpracování slovníkových hesel byste dal(a) přednost (označte křížkem jednu z možností):
a) ¨  tzv. hnízdování, např.:
klíč/it ned. (rozk. klič) vyhánět klíček: semena, brambory k-í; -ení -í s. počáteční vývoj a růst zárodku ze semena v rostlinu; -iv/ý příd.: k-á semena; -ost -i ž.
b) ¨  uvádění všech hesel samostatně, např.:
klíčení -í s. počáteční vývoj a růst zárodku ze semena v rostlinu: sledovat k-í hrachu
klíčit ned.(rozk. klič) vyhánět klíček: semena, brambory k-í
klíčivost -i ž. schopnost klíčit: stupeň k-i pšenice
klíčivý příd. schopný klíčení: k-á semena

3) Příkladová část: kratší (typické) kontexty vs. širší kontexty (dotazník ot. č. 20)
Čemu byste dal(a) přednost při zpracování příkladové části hesla ve výkladovém slovníku češtiny (označte křížkem jednu z možností):
a) ¨  kratším (typickým) kontextům bez uvedení zdroje, např.:
exodus -du m.
1. ...
2. hromadný odchod osob za lepšími podmínkami: exodus fotbalistů; hráčský exodus
b) ¨  širším kontextům s uvedením zdroje, např.:
exodus -du m.
1. ...
2. hromadný odchod osob za lepšími podmínkami: Nejde mi o to, aby je štědří mecenáši zbytečně přepláceli, ale jiným způsobem prostě exodus německých fotbalistů nezastavíme. (Teletip, č. 20, 1993); Umění hrát hokej spočívá především na osobnostech a těmi, přiznejme si, naše liga po několikaletém

krvácení vinou hráčského exodu zrovna nehýří. (Mladá fronta Dnes, 10. 2. 1993)

4) Umístění výkladu významu u víceslovného pojmenování (dotazník otázka č. 16)
Podtrhněte slovo, pod kterým byste ve výkladovém slovníku češtiny nejdříve hledal(a) výklad uvedených sousloví a frazémů:
bílá technika; dělat mrtvého brouka
praní špinavých peněz; na zelené louce

II. Procentuální výsledky vycházející z počtu osob, které na danou otázku odpověděly

ad 1)
Preference obecně


preskripce

deskripce

celkem

preskripce (%)

deskripce (%)

301

607

908

33,15%

66,85%

Preference u jednotlivých profesních skupin

 

preskripce

deskripce

celkem

preskripce (%)

deskripce (%)

student VŠ

69

188

257

26,85%

73,15%

učitel VŠ

35

87

122

28,69%

71,31%

pracovník ve sděl. prost.

23

50

73

31,51%

68,49%

jiné

40

75

115

34,78%

65,22%

učitel ZŠ, SŠ

65

109

174

37,36%

62,64%

podnikatel, manažer

17

28

45

37,78%

62,22%

administr. pracovník

31

48

79

39,24%

60,76%

vědecký pracovník

11

12

23

47,83%

52,17%

tvůrce slova

10

10

20

50,00%

50,00%

celkem

301

607

908

 

 

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

 

preskripce

deskripce

celkem

preskripce (%)

deskripce (%)

náhodný

39

99

138

28,26%

71,74%

občasný

153

333

486

31,48%

68,52%

pravidelný

105

172

277

37,91%

62,09%

celkem

297

604

901

 

 

ad 2)
Preference obecně


hnízdování

sam. hesla

celkem

hnízdování (%)

sam. hesla (%)

239

672

911

26,23%

73,77%

Preference u jednotlivých profesních skupin

 

hnízdování

sam. hesla

celkem

hnízdování (%)

sam. hesla (%)

podnikatel, manažer

6

39

45

13,33%

86,67%

tvůrce slova

3

16

19

15,79%

84,21%

pracovník ve sděl. prost.

15

59

74

20,27%

79,73%

jiné

25

91

116

21,55%

78,45%

student VŠ

59

197

256

23,05%

76,95%

administr. pracovník

22

57

79

27,85%

72,15%

vědecký pracovník

7

17

24

29,17%

70,83%

učitel ZŠ, SŠ

53

121

174

30,46%

69,54%

učitel VŠ

49

75

124

39,52%

60,48%

celkem

239

672

911

 

 

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

 

hnízdování

sam. hesla

celkem

hnízdování (%)

sam. hesla (%)

občasný

111

374

485

22,89%

77,11%

náhodný

36

101

137

26,28%

73,72%

pravidelný

88

193

281

31,32%

68,68%

celkem

235

668

903

 

 

ad 3)
Preference obecně


typ. kont.

širší kont.

celkem

typ. kont. (%)

širší kont. (%)

626

275

901

69,48%

30,52%

Preference u jednotlivých profesních skupin

 

typ. kont.

širší kont.

celkem

typ. kont. (%)

širší kont. (%)

vědecký pracovník

19

5

24

79,17%

20,83%

administr. pracovník

61

18

79

77,22%

22,78%

učitel VŠ

89

33

122

72,95%

27,05%

podnikatel, manažer

32

12

44

72,73%

27,27%

učitel ZŠ, SŠ

123

48

171

71,93%

28,07%

jiné

81

34

115

70,43%

29,57%

pracovník ve sděl. prost.

48

25

73

65,75%

34,25%

student VŠ

161

92

253

63,64%

36,36%

tvůrce slova

12

8

20

60,00%

40,00%

celkem

626

275

901

 

 

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

 

typ. kont.

širší kont.

celkem

typ. kont. (%)

širší kont. (%)

občasný

346

139

485

71,34%

28,66%

pravidelný

183

87

270

67,78%

32,22%

náhodný

91

48

139

65,47%

34,53%

celkem

620

274

894

 

 

ad 4)

 

Preference obecně


výklad u hesla

počet

procent

bílý

64

9,62%

technika

601

90,38%

celkem

665

 

výklad u hesla

počet

procent

dělat

129

19,58%

mrtvý

75

11,38%

brouk

455

69,04%

celkem

659

 


výklad u hesla

počet

procent

praní

294

44,89%

špinavý

69

10,53%

peníze

292

44,58%

celkem

655

 

výklad u hesla

počet

procent

na

9

1,41%

zelený

79

12,40%

louka

549

86,19%

celkem

637

 

 

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

 

výklad u hesla

celkem

výklad u hesla (%)

 

bílý

technika

 

bílý

technika

pravidelný

22

202

224

9,82%

90,18%

občasný

32

314

346

9,25%

90,75%

náhodný

9

76

85

10,59%

89,41%

celkem

63

592

655

 

 

 

výklad u hesla

celkem

výklad u hesla (%)

 

dělat

mrtvý

brouk

 

dělat

mrtvý

brouk

pravidelný

42

28

156

226

18,58%

12,39%

69,03%

občasný

64

38

240

342

18,71%

11,11%

70,18%

náhodný

20

9

53

82

24,39%

10,98%

64,63%

celkem

126

75

449

650

 

 

 

 

výklad u hesla

celkem

výklad u hesla (%)

 

praní

špinavý

peníze

 

praní

špinavý

peníze

pravidelný

96

32

96

224

42,86%

14,28%

42,86%

občasný

160

30

149

339

47,20%

8,85%

43,95%

náhodný

34

7

42

83

40,97%

8,43%

50,60%

celkem

290

69

287

646

 

 

 

 

výklad u hesla

celkem

výklad u hesla (%)

 

na

zelený

louka

 

na

zelený

louka

pravidelný

3

36

182

221

1,36%

16,29%

82,35%

občasný

4

37

286

327

1,22%

11,32%

87,46%

náhodný

2

5

74

81

2,47%

6,17%

91,36%

celkem

9

78

542

629

 

 

 

 

III. Procentuální výsledky vycházející ze souboru všech 928 respondentů

Preference obecně ad 1) – 4)


preskripce (%)

deskripce (%)

neodpovědělo (%)

32,44%

65,41%

2,16%

hnízdování (%)

sam. hesla (%)

neodpovědělo (%)

25,75%

72,41%

1,83%

typ. kont. (%)

širší kont. (%)

neodpovědělo (%)

67,46%

29,63%

2,91%

bílá technika

dělat mrtvého brouka

bílý (%)

technika (%)

neodp. (%)

dělat (%)

mrtvý (%)

brouk (%)

neodp. (%)

6,90%

64,76%

28,34%

13,90%

8,08%

49,03%

28,99%

praní špinavých peněz

na zelené louce

praní (%)

špinavý(%)

peníze (%)

neodp. (%)

na (%)

zelený (%)

louka (%)

neodp. (%)

31,68%

7,44%

31,47%

29,42%

0,97%

8,51%

59,16%

31,36%

Převažující preference v jednotlivých profesních skupinách respondentů ad 1) – 3)

 

preference:
deskripce (%)

preference:
sam. hesla (%)

preference:
typ. kontexty (%)

učitel ZŠ, SŠ

60,89%

67,60%

68,72%

učitel VŠ

69,60%

60,00%

71,20%

student VŠ

72,59%

76,06%

62,16%

pracovník ve sděl. prost.

66,67%

78,67%

64,00%

podnikatel, manažer

59,57%

82,98%

68,09%

tvůrce slova

50,00%

80,00%

60,00%

vědecký pracovník

50,00%

70,83%

79,17%

administr. pracovník

60,00%

71,25%

76,25%

jiné

63,03%

76,47%

68,07%

celkem

65,41%

72,41%

67,46%

Převažující preference v jednotlivých skupinách respondentů podle uživatelské praxe ad 1) – 3)

 

preference:
deskripce (%)

preference:
sam. hesla (%)

preference:
typ. kontexty (%)

pravidelný

61,21%

68,68%

65,12%

občasný

67,41%

75,71%

70,04%

náhodný

69,72%

71,13%

64,08%

Převažující preference v jednotlivých skupinách respondentů podle uživatelské praxe ad 4)

 

bílá technika
preference: technika (%)

dělat mrtvého brouka
preference: brouk (%)

pravidelný

71,89%

55,52%

občasný

63,56%

48,58%

náhodný

53,52%

37,32%

 

praní špinavých peněz
preference: praní//peníze (%)

na zelené louce
preference: louka (%)

 

praní

peníze

 

pravidelný

34,16%

34,16%

64,77%

občasný

32,39%

30,16%

57,89%

náhodný

23,94%

29,58%

52,11%

[1] Příspěvek vznikl v rámci grantu Sociolingvistické aspekty výkladového slovníku, GA AV ČR, reg. č. A0061702.

[2] Další informace o grantovém projektu – viz společné příspěvky A. Rangelovove, Z. Tiché a Z. Opavské (1998, 1999) přednesené na VII. a VIII. kolokviu mladých jazykovědců v Modre-Piesku.

[3] O průběhu dotazníkového průzkumu – viz příspěvek A. Rangelovove v tomto sborníku.

[4] Údaje o dotazníkovém šetření a další rozbory získaných dat – viz příspěvky A. Rangelovove a Z. Tiché v tomto sborníku.

[5] Učitelé základních a středních škol tvořili ve zkoumaném souboru 19 % respondentů, vysokoškolští učitelé 13 %, vysokoškolští studenti 28 %, pracovníci ve sdělovacích prostředcích 8 %, podnikatelé a manažeři 5 %, „tvůrci slova“ 2 %, vědečtí pracovníci 3 %, administrativní pracovníci 9 %, jiné profese 13 %.

[6] Na otázku zjišťující uživatelskou praxi odpovědělo z celkového počtu 928 respondentů 917 osob (tj. téměř 99 %). Z nich pak 281 osob (tj. 31 %) uvedlo, že by se zařadilo mezi pravidelné uživatele výkladového slovníku, 494 osob (tj. 54 %) by se zařadilo mezi občasné uživatele a 142 osob (tj. 15 %) mezi náhodné uživatele. Je tedy zřejmé, že na rozdíl od uživatelů slovníku rozdělených podle profesí nelze každého respondenta zařadit do určité skupiny podle jeho uživatelské praxe. Proto se také v tabulkách na konci příspěvku nepatrně liší celkový součet osob preferujících určitou možnost od součtu osob, které sice vybraly tutéž možnost, ale jsou uváděny na základě zařazení respondentů do skupin podle uživatelské praxe.

[7]Náročnost otázky je vidět i z klesajícího počtu respondentů, kteří se postupně propracovávali od prvního ke čtvrtému pojmenování. U bílé techniky podtrhlo vybrané slovo celkem 665 osob, u dělat mrtvého brouka 659 osob, u praní špinavých peněz 655 osob a u zelené louky pouze 637 osob – viz tabulky v příloze. Srov. rovněž tabulky zachycující procentuální výsledky vycházející ze souboru všech respondentů.

 

2005-2017 © Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.  |  Design © VR atelier  |  Programming © e-Assistance.cz
Webové hnízdo LEXIKO vzniklo v rámci výzkumného záměru AV0Z90610521 Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (2005–2011).
Verze: 1.9.28, poslední úprava: 26.01.2016