LEXIKO - webové hnízdo o novodobé české slovní zásobě a výkladových slovnících
Home Přihlásit se Registrace

O slovnících

Příruční slovník jazyka českého

Příruční slovník jazyka českého

19351957

Hlavní redaktoři: Oldřich Hujer, Emil Smetánka, Miloš Weingart, Bohuslav Havránek, Vladimír Šmilauer, Alois Získal


Ve dvacátých letech 20. století přestala být práce Kanceláře Slovníku jazyka českého zaměřena pouze na sběr materiálu a byly započaty přípravné lexikografické práce. Bohatství a hustota dosud získaného materiálu byly ověřovány srovnáváním se staršími slovníky (např. se slovníkem Josefa Jungmanna, Františka Š. Kotta). V roce 1932 došlo k zásadní změně v koncepci díla – původní návrh počítal se vznikem tezauru, který by shromažďoval slovní zásobu češtiny všech dob do současnosti. Tato představa byla ale přehodnocena a nakonec vzniklo synchronní slovníkové dílo. Měl vzniknout "příruční slovník" o rozsahu cca 5–6 tisíc stran, orientovaný na současný spisovný jazyk. Velký rozsah shromážděného lexikálního materiálu pravděpodobně přispěl k tomu, že v průběhu prací na 2. dílu došlo k rozhodnutí zvětšit původně stanovený rozsah díla, takže byl vytvořen slovník většího typu.

Přípravné práce k tomuto slovníku byly skončeny v roce 1934. U příležitosti stého výročí vydání Česko-německého slovníku Josefa Jungmanna vyšel v únoru 1935 první sešit Příručního slovníku jazyka českého. V témže roce bylo vydáno 15 sešitů, v roce následujícím 19 sešitů (celkem 1088 stran).

Během 2. světové války byla práce na slovníku značně ztížena. Z důvodu obavy o cenný jazykový materiál byl lexikální archiv v roce 1944 přestěhován a uložen do vily v Mníšku pod Brdy. Odtud byl převezen zpět do Prahy až v roce 1946. Vytištěná část slovníku byla skladována ve Školním nakladatelství a hrozilo, že bude dána do stoupy. Tato hrozba byla díky porozumění českých úředníků na ministerstvu školství odvrácena, rukopis slovníku však musel procházet kontrolou tehdejšího cenzurního úřadu. Podle dobových materiálů byl tisk slovníku v době okupace zpožděn asi o 60 sešitů, což představovalo zhruba tři roky. Někteří pracovníci byli "totálně nasazeni" (Polák, Pešek, Nosek) či vězněni (Kálalová, Vacková). Redakční práce však pokračovaly nezměněným tempem.

Příruční slovník jazyka českého

Cenzurní zásahy se týkaly zejména příkladové části hesel. Nesměly být uveřejňovány citáty některých autorů, a to nejen pro jejich obsahovou stránku, ale i proto, že jejich autory byli "nežádoucí″ spisovatelé – mezi ně byli řazeni např. Karel Čapek, Vladislav Vančura, Ivan Olbracht, Marie Majerová, Karel Poláček, František Langer, Zdeněk Nejedlý aj. Jako podezřelé se jevily nejen všechny citáty, které připomínaly československý stát, ale i citáty, v nichž se objevovala slova jako svoboda, poroba, otrok, vůdce apod. Taková slova musela být z některých citátů vyřazena.

Případným cenzurním zásahům se autoři slovníku snažili vyhnout. Místo uvedení zkratky autora citátu se uváděly např. zkratky zdroje (novin ap.). Karel Čapek byl uváděn pod zkratkou Lid. nov. (= Lidové noviny), Vítězslav Nezval pod zdrojem Sfinx nebo F. Borový (názvy tehdejších nakladatelských domů), Vladislav Vančura byl kryt zdrojem Dr. Pr. (= nakladatelství Družstevní práce). Další možností bylo využití jiné podoby již užité zkratky. Tak např. pro citáty Tomáše G. Masaryka byla užita zkratka Mas., zatímco zkratka Masar. označovala citáty Edvarda Beneše. Autoři slovníku si také občas dovolili využít neznalosti cenzorů v oblasti literatury – původní jméno Ivana Olbrachta bylo Zeman a toto jméno bylo využito jako označení zdroje ve slovníku. Podobně Marie Majerová byla ve slovníkových citátech uváděna pod svým dívčím jménem (zkratka Bartošová Bart.).

Vydávání slovníku se podařilo dokončit v roce 1957.

Příruční slovník jazyka českého je výkladovým slovníkem velkého rozsahu, čítá 8 dílů v 9 svazcích a dodatky, které nakonec nevyšly. V případě PSJČ se nejednalo o slovník kodifikační, ale o vědecký deskriptivní (popisný) slovník, který se však zaměřoval na upevnění spisovné slovní zásoby. Slovník přinášel dokonalejší lexikografický popis slovní zásoby; zachycoval polysémii hesla, obsahoval propracovanější definici významu, další podstatnou částí hesla byly doklady uváděné formou citátů (proto bývá někdy PSJČ nazýván slovníkem citátovým). Snaha o ujasnění hranic mezi spisovností a nespisovností přispěla také k tomu, že přinesl i první významný pokus o stylistické hodnocení lexikálních jednotek.

V roce 1958 byla autorskému kolektivu Příručního slovníku jazyka českého udělena státní cena Klementa Gottwalda.

V roce 2007 zpřístupnil Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., digitalizovanou podobu Příručního slovníku jazyka českého na webové stránce http://bara.ujc.cas.cz/psjc/.




Slovník spisovného jazyka českého

Slovník spisovného jazyka českého

Academia – 1. vydání 1960–1971, 2. vydání 1989


Hlavním redaktorem slovníku byl Bohuslav Havránek, redakci tvořili Jaromír Bělič, Miloš Helcl, Alois Jedlička, Václav Křístek a František Trávníček, rukopis slovníku připravili členové lexikografického oddělení Ústavu pro jazyk český.

Na počátku padesátých let byly započaty přípravné práce na novém výkladovém slovníku češtiny – Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ). Před samotným knižním vydáním byl v roce 1953 vydán ukázkový sešit slovníku, který obsahoval dvě souvislé ukázky slovníku, a to od hesla koupě po hesla krakovianka a od hesla Litva po heslo lotyština a další ukázky zpracování jednotlivých slovních druhů.
SSJČ byl od roku 1960 vydáván nejprve v sešitech, poté i knižně. V roce 1989 slovník vyšel znovu s drobnými opravami a úpravami textu. Jako samostatná abeceda byly do posledního svazku SSJČ přidány doplňky obsahující 984 nově zařazených slov.

Slovník spisovného jazyka českého je svým rozsahem menší než Příruční slovník jazyka českého, obsahuje 192 908 lexikograficky zpracovaných slov ve čtyřech svazcích, a řadí se tím ke slovníkům středního typu. Na rozdíl od PSJČ jde o slovník s kodifikačním statutem (po stránce pravopisné, výslovnostní i gramatické), který má plnit funkci prakticky využitelného slovníku. Menší rozsah slovníku vedl zpracovatele k větší hutnosti heslového odstavce, takže nedokládá významy slov v příkladové části citáty z autorů, ale typickými slovními spojeními. SSJČ vyniká nad PSJČ svým důrazem na systémové zpracování slovní zásoby, má promyšlenější makrostrukturu (heslové slovo) i mikrostrukturu (heslový odstavec) hesel, a přináší podrobnou stylistickou charakteristiku slov.

SSJČ byl oceněn finanční odměnou ČSAV a byl přetištěn univerzitou v Alabamě (USA) ve vydavatelství University of Alabama Press s cílem zpřístupnit jej americkým a kanadským Čechům i slavistům.

V roce 2011 zpřístupnil Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., digitalizovanou podobu Slovníku spisovného jazyka českého na webové stránce http://bara.ujc.cas.cz/ssjc/.




Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

Academia – 1. vydání 1978, 2. vydání (opravené a doplněné) 1994, 3. vydání (opravené) 2003, 4. vydání (totožné se 3.), další vydání: 2004, 2005, 2009

Hlavní redaktoři: Josef Filipec, František Daneš, Jaroslav Machač, Vladimír Mejstřík

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnostPočátkem 70. let byly podniknuty přípravné kroky k vydání jednosvazkového výkladového slovníku češtiny, určenému rovněž k praktickému využití a zaměřenému, jak napovídá název, především pro školu. Slovník poprvé vyšel v r. 1978 a jeho heslář byl poskytnut SPN pro využití při práci na česko-jinojazyčných slovnících.

Druhé, opravené a doplněné, vydání slovníku bylo vydáno až v roce 1994. O důvodech šestnáctiletého odstupu od prvního vydání píše Josef Filipec – hlavní redaktor slovníku – v předmluvě na s. 5 následující: "Příčinou tak pozdního vydání byl strohý zákaz vedoucího české lingvistiky v r. 1983, motivovaný stranickými a osobními důvody. Tím vznikla bezprecedentní, absurdní situace, kdy si Čech po léta nemohl koupit slovník vlastního jazyka. Druhé vydání, opravené a doplněné, bylo však nakonec přece jen, i když ne bez potíží, připraveno a díky porozumění ředitelství Ústavu pro jazyk český AV ČR a nakladatelství AV ČR Academia se dostává na knižní trh."

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) je prototypem slovníku menšího rozsahu s kodifikačním statutem. Podává komplexní lexikografický popis téměř 50 000 slov současné češtiny, přihlíží i k polistopadovému vývoji jazyka i společnosti. Uživatel zde najde poučení o pravopisu a výslovnosti slov, o jejich skloňování a časování, u přejatých slov i o jejich původu. Slova jsou charakterizována jak po stylové stránce, tak i co do frekvence a časového zařazení. Zřetelně jsou zde podány i výklady významů slov včetně významů terminologických a frazeologických (oproti SSJČ jsou ale některé méně frekventované významy slova vynechány) a vše je dokumentováno typickými slovními spojeními. K slovníku jsou připojeny přílohy podávající přehled o tvoření slov v češtině, soupisy rodných jmen a příjmení a nejčastěji užívaných jmen zeměpisných, jakož i běžných zkratek a značek.

V roce 2005 byl Slovník spisovné češtiny vydán také v elektronické podobě na CD-ROMu v nakladatelství Leda.



Akademický slovník cizích slov A-Ž

Akademický slovník cizích slov A-Ž
I. díl, A–K, II. díl, L–Ž

Kolektiv autorů pod vedením Věry Petráčkové a Jiřího Krause
Academia, Praha 1995 (1. vydání), dotisk (A-Ž) 1997

 

Akademický slovník cizích slov (ASCS) je výsledkem práce zkušeného kolektivu lexikografů Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i., a opírá se o mnohamilionový archiv lexikálních dokladů.

ASCS řadíme mezi slovníky speciální s kodifikační platností. Lexikograficky je v něm zpracováno kolem 100 tisíc významů dnes užívaných slov, citátových spojení a běžných zkratek a značek cizího původu. Živě reaguje na zásadní společenské proměny, které se odehrávají v rychle se rozvíjející domácí slovní zásobě, zvláště na ty, které se vztahují ke konkrétním vědním disciplínám, oborům, řemeslům i neprofesionálnímu styku.

Jednotlivá hesla uživatele poučují o přejatých slovech ve spisovné češtině komplexně, tj. po stránce významové, pravopisné, výslovnostní i stylistické. Zvláštní pozornost je věnována rovněž původu slov. ASCS zachycuje dynamiku ve vývoji české slovní zásoby; obohacování slovní zásoby, posuny ve stylistickém hodnocení přejatých slov a jejich významové změny.

Odborná obec překladatelů ocenila Akademický slovník cizích slov v roce 1996 hlavní cenou – Slovník roku.




Nový akademický slovník cizích slov A-Ž

Nový akademický slovník cizích slov A-ŽNový akademický slovník cizích slov A-Ž

Kolektiv autorů pod vedením Jiřího Krause
Academia, Praha 2005, 2007


Nový akademický slovník cizích slov
(NASCS) je výsledkem práce zkušeného kolektivu lexikografů Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i.

NASCS se liší od svého předchůdce zařazením asi 2 tisíc nových slov a významů z různých tematických oblastí (výpočetní a sdělovací technika, moderní technologie, průmysl, sport ad.) a stylových vrstev jazyka. Nové, přepracované vydání slovníku cizích slov přináší více než 100 tisíc výrazů, pojmů, termínů, slovních spojení cizího původu, zkratek a značek přejatých ze všech oborů lidské činnosti, které se staly běžnou součástí našeho moderního jazyka.

V roce 2005 byl Nový akademický slovník cizích slov vydán jako Velký slovník cizích slov také v elektronické podobě na CD-ROMu v nakladatelství Leda. NASCS získal v roce 2006 Cenu poroty za výkladový slovík v soutěži Slovník roku, pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů. Tato příručka je potřebnou pomůckou současného vzdělaného člověka.




Slovesa pro praxi. Valenční slovník nejčastějších českých sloves

Slovesa pro praxi. Valenční slovník nejčastějších českých sloves

Naďa Svozilová, Hana Prouzová, Anna Jirsová
Academia, Praha 1997


Uvedené dílo patří mezi slovníky speciální a nenormativní. Netradičním způsobem jsou zde zpracována nejfrekventovanější česká slovesa: z hlediska jejich valence, tj. schopnosti vázat na sebe jiné výrazy a mj. tak zakládat větné struktury. Především tuto větotvornou (kreativní) úlohu českých sloves slovník sleduje – pro každý ze slovesných významů uvádí větný vzorec a valenční analýzu (relevantní údaje slovnědruhové, tvaroslovné, sémantické i syntaktické), což ve výkladových a dvojjazyčných slovnících nebývá podrobně zpracováno, a poskytuje hojné citace autentických užití.

První valenční slovník Slovesa pro praxi. Valenční slovník nejčastějších českých sloves získal v roce 1998 Čestné uznání v soutěži Slovník roku, pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů. Adresován je nejen lingvistům-specialistům, ale všem, pro něž je čeština součástí profese – pedagogům, překladatelům, redaktorům, ale i studentům a širšímu okruhu zájemců o hlubší vhled do problémů naší mateřštiny.




Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení

Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení

Naďa Svozilová, Hana Prouzová, Anna Jirsová
Academia, Praha 2005

Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení můžeme rovněž zařadit ke slovníkům speciálním a nenormativním. Svým vznikem zaplňuje mezeru v bohemistickém slovníkářství i mluvnictví: je první příručkou, která zachycuje konkrétní vazby a spojení u téměř 16 000 českých sloves, substantiv a adjektiv. Každá lexikální jednotka je ve všech svých významech doložena charakteristickými spojeními, slovesa vždy celými větami. Uváděny jsou samozřejmě i vazby vícečlenné (lákat někoho na něco; říkat někomu něco o někom, o něčem). Slovník zachycuje též značný aktuální pohyb a změny vazebnosti (např. zmínit se o něčem – zmínit něco; kandidát něčeho – kandidát na něco).

Jednota tlumočníků a překladatelů ocenila Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení v roce 2006 hlavní cenou – Slovník roku. Tato příručka je k užitku všem, kdo se chtějí dobře vyjadřovat, především však těm, kdo s češtinou pracují profesionálně.




Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1

Kolektiv autorů pod vedením Olgy Martincové

Academia, Praha 1998

Slovník Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1 (SN1) zachycuje novou slovní zásobu češtiny v časovém rozmezí r. 1985 – 1995. Drobné přesahy mimo tento časový rámec vyplývají z povahy vzniku, šíření a užívání nových lexikálních prostředků.

SN1 patří ke slovníkům speciálním a nenormativním. Obsahuje na 4 600 hesel z oblasti publicistické, politické, odborné, administrativní, z běžné i profesní mluvy aj. Při zpracování slovníku se vycházelo z nového materiálu, shromážděného v lexikografickém oddělení ÚJČ (zhruba 70 000 záznamů). Popisuje nová slova po stránce lexikálně-sémantické, tvaroslovné, pravopisné, ortoepické i z hlediska kontextového využití. Formou poznámky se upozorňuje na funkčně stylovou a komunikační platnost nových výrazů a na další jejich podstatné vlastnosti. Vlastní slovníková část je uvedena výkladem o charakteru nových lexikálních jednotek z hlediska kultivovaného vyjadřování, o vývojových tendencích v dnešní slovní zásobě spisovné češtiny.

Slovník ocení každý, kdo pracuje s mluveným a psaným slovem – učitelé, novináři, překladatelé, redaktoři. Jeho vydáním se česká lexikografie přibližuje k moderní lexikografii vyspělých zemí, kde se publikování slovníků nových slov stalo samozřejmostí.




Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2

Kolektiv autorů pod vedením Olgy Martincové

Academia, Praha 2004

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (SN2) je pokračováním slovníku SN1, soustřeďuje se na slovní zásobu let 1996–2002.

Druhý díl slovníku zachycuje vývojové tendence a změny ve slovní zásobě češtiny z období přelomu 20. a 21. století. Obsahuje na 7 000 nově přejatých nebo utvořených slov, nových významů slov, nových slovních spojení i frazémů. Popisuje jejich rozšíření a užívání v různých komunikačních oblastech – v běžném vyjadřování, v politice a publicistice, v marketingu, reklamě či oblasti počítačové techniky a moderních komunikačních technologií.

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 získal v roce 2005 Cenu poroty (2. místo) za výkladový slovník v soutěži Slovník roku, pořadané Jednotou tlumočníků a překladatelů.





 

2005 - 2014 © Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.  |  Design © VR atelier  |  Programming © e-Assistance.cz
Webové hnízdo LEXIKO vzniklo v rámci výzkumného záměru AV0Z90610521 Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (2005–2011).
Verze: 1.9.24, poslední úprava: 29.04.2013