Home Přihlásit se Registrace

Naše studie - detail

Zpět na výpis studií

Jméno díla: 

Neologizmy v dnešní češtině, ÚJČ AV ČR, Praha 2005 (Kolektiv autorů pod vedením O. Martincové). ISBN 80-200-0607-9.

Autor: Kolektiv

Obsah

Olga MARTINCOVÁ: Úvodem 7
Olga MARTINCOVÁ: Preface (přeložila Kateřina Millerová) 12

Zdeňka OPAVSKÁ: Nová pojmenování osob
New Personal Designations

19
Zdeňka OPAVSKÁ: Nová pojmenování ženských osob
New Female Personal Designations
40
Jindra SVĚTLÁ: Nová abstraktní pojmenování
New Abstract Designations
54
Jindra SVĚTLÁ: Nové názvy akcí a poplatků
New Names of Events and Fees
69
Pavla KOCHOVÁ: Prefixace u nových substantiv
Prefixation of New Nouns
76

Ladislav JANOVEC, Albena RANGELOVA: Sufixoidy a sufixoidní lexémy u substantivních kompozit
Suffixoids and Suffixoid Lexemes of Noun Compounds

85
Jindra SVĚTLÁ: Nová adjektivní pojmenování
New Adjectival Designations
99
Olga MARTINCOVÁ: Nová slovesná pojmenování
New Verbal Designations
119
Olga MARTINCOVÁ:Nová příslovečná pojmenování
New Adverbial Designations
134
Ladislav JANOVEC: Nevětné frazémy v nové slovní zásobě
Non-Sentential Phrasemes in New Lexis
147
Albena RANGELOVA: Neosémantizmy a neosémantizační procesy
Neo-semantics and Neo-Semantic Processes
159

Jitka MRAVINACOVÁ: Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka
Neosemantics Formed under the Influence of a Foreign Language

180
Jitka MRAVINACOVÁ: Přejímání cizích lexémů
Borrowing of Lexemes
187
Olga MARTINCOVÁ: Nová víceslovná pojmenování
New Multiple-Word Designations
212
Zdeňka OPAVSKÁ: Komponenty e-, i-, m-v nové slovní zásobě
Elements e-, i-, m-in the New Lexis
232
Pavla KOCHOVÁ: Nové iniciálové zkratky
New Acronyms
242

Úvodem

Zkoumání neologizmů, nových lexikálních prostředků, představuje již delší dobu jednu z výrazných linií lingvistického zájmu. Obecně se dnes přijímá, že výzkum neologizmů – projevů i výsledků jazykové kreativity a také prostředků nepřetržité regenerace, restrukturace a stabilizace slovní zásoby – je přínosem jak pro synchronní a diachronní studium lexika, slovotvorby, morfologie, stylistiky, útvarové a komunikační i stylové diferenciace národního jazyka, tak pro zkoumání obecných otázek teorie jazyka, sémiotiky, pragmalingvistiky, sociolingvistiky aj. Rovněž se klade důraz na význam studia neologizmů při posuzování a řešení otázek jazykové praxe, jazykové politiky a jazykové kultury. Dokladem širokého, vnitřně členitého výzkumu neologizmů, neologických jevů, procesů a tendencí je velké množství monografických prací, studií, statí i bohatá produkce neologických slovníků. Do určité míry šíři a rozvoj výzkumu neologizmů u nás i v zahraničí ukazuje bibliografický výběr, který pod názvem Neologie a neografie. Výběr z národních bibliografií připravil kolektiv pracovníků lexikograficko-terminologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. První vydání bibliografie vyšlo v r. 1996, jeho rozšířená podoba v r. 1999.[1]

            Sledujeme-li dosavadní zkoumání neologizmů, nejenže zjišťujeme, která témata stojí v popředí jednotlivých národních lingvistik, ale také, že v charakteristických okruzích otázek, problémů a témat týkajících se neologizmů nastávají změny. Celkově patří dnes největší pozornost jednak sociolingvistickým aspektům neologizmů, jednak neologickým slovníkům. Pro ilustraci obou těchto ústředních orientací zde můžeme uvést přístup ke komparaci současných slovanských jazyků v kolektivní monografii Słowotwórswo / Nominacja z r. 2003, vypracované pod red. I. Ohnheiserové.[2] Toto syntetizující porovnání současných slovanských jazyků v plánu pojmenovacím a v oblasti slovotvorby se zakládá na dynamických tendencích a vychází zejména z neologického materiálu z posledních desetiletí 20. stol. Přitom se klade důraz na slovníky neologizmů jako na materiálovou bázi takto pojatého zkoumání.

            Rovněž v české lingvistice je trvale přítomný zřetel k neologizmům, k jejich různým stránkám a funkcím. Vyjdeme-li z klasického období Pražské jazykovědné školy, můžeme zde připomenout, že obecných stránek neologizmů se dotýkají Teze pražského lingvistického kroužku (1929). Z neologického hlediska jsou také významné statě B. Havránka, V. Mathesia, R. Jakobsona a J. Mukařovského ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura (1932). Změny a stav slovní zásoby spisovné češtiny v jejích jednotlivých obdobích zachycuje dnes již klasická práce B. Havránka Vývoj spisovného jazyka českého (1936).

Od 60. let 20. stol. počet prací věnujících se neologizmům anebo s nimi v té či oné míře počítajících výrazně vzrůstá. Poznatky o obohacování slovní zásoby ve vztahu k mimojazykovým a jazykovým faktorům, o úloze nových slov při procesech ve slovní zásobě prohlubuje monografie I. Němce Vývojové postupy české slovní zásoby (1968). Zřetel k novým lexikálním prvkům, k dynamice slovotvorných typů a prostředků se uplatňuje při charakteristice současné češtiny v pracích F. Daneše, A. Jedličky, F. Cuřína – J. Novotného aj.[3] Neologizmům se věnuje také pozornost z hlediska stylistického (např. A. Stich, K. Hausenblas, A. Jedlička).[4]

Cenným vkladem pro studium neologizmů, pro propracování jejich problematiky v obecné rovině je práce M. Dokulila Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov (1962), J. Filipce Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie (1961) a J. Zimy Expresivita slova v současné češtině (1961). 

Spolu se zájmem o neologizmy se objevuje potřeba řešit otázky pojmoslovné a terminologické, a proto se nově promýšlí vymezení neologizmů, rozdíly mezi neologizmy a inovacemi a dalšími souvztažnými pojmy/termíny, typologie neologizmů, postavení neologizmů ve slovní zásobě z hlediska centra a periferie apod. (A. Stich, A. Jedlička, I. Němec, J. Filipec).[5]

Pro zjišťování nových lexikálních prostředků v současné spisovné češtině má zásadní význam ukončený Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971), pro zjišťování charakteru neologizmů z hlediska slovotvorného skýtá možnost porovnání kolektivní dílo Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen (1967) a Novočeské tvoření slov V. Šmilauera (1971).

Ačkoli nemůžeme zde vyčerpávajícím způsobem uvést všechny příspěvky z 60. a 70. let, máme za to, že již připomenuté práce naznačují, že v naší lingvistice vznikly podmínky k soustředěnému a soustavnému studiu neologizmů, neologických procesů a tendencí. V r. 1983 vychází monografie O. Martincové Problematika neologizmů v současné spisovné češtině. V následujících letech se dílčím způsobem neologizmy zabývají anebo se některých jejich stránek dotýkají práce četných autorů. Prohlubují se v nich teoretické základy zkoumání neologizmů, sleduje se nový lexikální materiál, rozvíjí se přístup porovnávací. Z novějších publikací, v nichž zřetel k neologizmům výrazně vystupuje do popředí, jmenujme alespoň kolektivní práci Český jazyk na přelomu tisíciletí (1997).

Příznivý stav bádání neologizmů v české lingvistice, stimuly přicházející od zahraniční neologie a neografie a také nová společenská situace po r. 1989 vytvářejí předpoklady k tomu, aby se také věnovala pozornost lexikografickému zpracování neologizmů současné češtiny. Záměr autorského kolektivu lexikograficko-terminologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR nachází pochopení u tehdejšího vedení ústavu a s finanční podporou Grantové agentury České republiky vzniká první rukopisná verze slovníku neologizmů, který pod titulem Nová slova v češtině. Slovník neologizmů vychází v r. 1998. Během následujícího grantu Systémotvorné procesy neologizmů v současné češtině se shromažďuje materiál pro další slovník neologizmů. Výsledkem desetileté práce autorského kolektivu jsou tedy dva slovníky: Nová slova v češtině 1. Slovník neologizmů (1998) a Nová slova v češtině 2. Slovník neologizmů (2004).

Pro úplnost dodejme, že v 90. letech česká lexikografie uplatňuje i další lexikografické přístupy k novému lexiku: a) zařazování nových slov do všeobecných výkladových slovníků a b) zpracování suplementů. V r. 1994 vychází totiž přepracované vydání Slovníku spisovné češtiny (SSČ), do kterého se nově vřazuje na 600 nových slov a slov s novými významy; podobně se některá nová slova zařazují do připraveného rukopisu Akademického slovníku cizích slov (1995). V témže roce jako přepracované vydání SSČ vychází také slovník Z. Sochové – B. Poštolkové Co v slovnících nenajdete s podtitulem Novinky v současné slovní zásobě, pojatý v zásadě jako suplement k Slovníku spisovného jazyka českého (1960-1971) a k prvnímu vydání Slovníku spisovné češtiny (1978). Konečně v r. 1999 vychází dvoujazyčný Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů, který se poměrně záhy dočkává nového rozšířeného vydání (2004).

Práce na slovnících Nová slova v češtině 1 a Nová slova v češtině 2 podnítila záměr, aby vedle slovníkového zpracování nového lexika vzniklo jeho monografické zpracování. Užitečnost takového přístupu ukázaly mimo jiné pořádané mezinárodní konference i účast v mezinárodních výzkumných projektech, jejichž výsledky přinášejí sborníky Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících (2000), Internacionalizmy v nové slovní zásobě (2003), Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (2003) a Procesy innowacyjne w językach słowiańskich (2003).[6]

Výsledkem záměru autorského kolektivu je soubor studií a statí, které zde odborné i širší veřejnosti předkládáme. Chceme tím nejen navázat na dosavadní studium neologizmů v české lingvistice, ale také představit nové lexikum z jiného pohledu, než umožňuje jeho slovníkové zpracování.

Sborník Neologizmy v dnešní češtině obsahuje 16 studií a statí sledujících nové lexikální prostředky z různých aspektů. Rozvržení tematiky do jednotlivých studií a statí vychází primárně ze způsobů vzniku a tvoření nového lexika, konkrétně ze strukturního charakteru neologizmů. V tomto rámci je věnována pozornost novým pojmenováním osob, abstrakt, novým pojmenováním adjektivním, slovesným, adverbiálním, tj. neologizmům, jejichž příznak novosti se zakládá na pojmenování nového obsahu novou formou. Samostatně se probírají nové lexikální prostředky, jejichž příznak novosti tkví v novém obsahu (významu) existujícího výrazu, tj. neosémantizmy. Speciální studie sledují dynamiku v oblasti prefixace a kompozice u substantiv. Reflektuje se rovněž dnešní intenzivní přejímání lexika zejména z angličtiny. Stranou pozornosti autorů nezůstávají ani neofrazémy, zkratky a některé další drobné sémantické skupiny. Pokládáme za potřebné zdůraznit, že ve všech pracích – i když různou měrou – se při popisu a charakteristice neologizmů uplatňuje aspekt komunikační, tj. zřetel k tomu, v jakém typu komunikace, v které komunikační oblasti se nové lexikální prostředky vyskytly či vyskytují, užívají nebo využívají.

Autoři si zde nekladou za cíl nově řešit obecné otázky (vymezení pojmu/termínu neologizmus; stanovení souboru konkrétních jednotek, které lze pod pojem neologizmus zahrnout; kritéria, na jejichž základě lze konkrétní jazykové prostředky jako neologizmy určovat; typologii neologizmů), otázky metodologické apod. Tato a další problematika byla propracovávána při tvorbě obou slovníků Nová slova v češtině.

Materiálovou bázi všech prací tvoří především zpracování neologizmů ve slovnících Nová slova v češtině. Čerpá se však také z nepublikovaného materiálu, který je obsažen v neologickém elektronickém archivu Ústavu pro jazyk český.[7] Kromě toho si autoři opatřovali dodatečně další nový materiál z veřejně přístupných stránek Internetu, dále z elektronického archivu NEWTON ON-LINE a počítačově uložených textů Českého národního korpusu budovaného v Ústavu Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Na závěr připojme ještě jednu poznámku. Přestože studie a statě předkládaného sborníku mezi sebou „komunikují“, jsou výsledkem samostatného přístupu každého z autorů. Redakční kolektiv nepovažoval za nutné, aby autoři jednotlivých studií a statí přistupovali k příslušným tématům z jednoho a téhož východiska, aby jejich výklady vycházely ze stejných metodologických základů. Kromě toho, že plně respektujeme „nehotovost“ mnohých neologizmů, a tudíž obtížnost jejich jednoznačné interpretace, máme také na zřeteli, že jisté rozdíly v přístupech a zpracování témat jsou dány různostmi autorských individualit a přirozeně i vnějšími okolnostmi: v některých partiích se autoři mohli opřít o propracovaný výklad a bohatý, utříděný materiál v současných mluvnicích češtiny, v lexikologických a slovotvorných kompendiích, pro jiné partie taková opora chyběla, anebo byla nedostatečná, a proto bylo potřebné přistoupit ke zpracování daného tématu v širší perspektivě, aby mohlo sloužit jako východisko k dalšímu prohloubenému studiu; v některých případech autoři museli volit mezi různými pojetími a vymezeními daných jevů atd. Bylo by možné diskutovat o tom, zda ta či jiná interpretace jevů je adekvátnější, zda některé odklony od dosavadních interpretací jazykového materiálu v mluvnicích češtiny, slovotvorných kompendiích atd. jsou nosné.

            Celkově naši publikaci charakterizujeme jako soubor studií. Jsme si dobře vědomi, že jejich význam spočívá hlavně ve zpracování rozsáhlého materiálu. Budeme rádi, když čtenáři shledají, že naše práce přispěla k rozvoji neologie, lexikologie i dalších oborů.

                                                                       Olga Martincová

 


[1] Bibliografický výběr Neologie a neografie. Výběr z národních bibliografií. Praha, Ústav pro jazyk český AV ČR 1996, byl připraven v rámci grantu Popis slovní zásoby s využitím počítačové techniky, reg. č. 405/94/0552, GA ČR; jeho rozšířené vydání z r. 1999 vzniklo při řešení grantu Systémotvorné procesy neologizmů v současné češtině, reg. č. A0061803, GA AV ČR.

[2] Słowotwórstwo/Nominacja. Komparacja wspołczesnych języków słowiańskich 1, Opole 2003, představuje první vydaný svazek komparačního výzkumu současných slovanských jazyků realizovaného v rámci mezinárodního projektu Komparacja systemów i funkcjonowania współczesnych języków słowiańskich.

[3] Daneš, F.: Vývoj češtiny v období socialismu. Problémy marxistické jazykovědy. Praha 1962, s. 319-322;

Jedlička, A.: K charakteristice slovní zásoby současné spisovné češtiny. SlavPrag 7, Praha 1965, s. 13-27; Vývojová dynamika současné spisovné češtiny. NŘ 52, 1969, s. 79-94; Dynamika současného spisovného jazyka a jeho stylová diferenciace. Čs. přednášky pro 7. mezinárodní sjezd slavistů ve Varšavě. Praha 1973, s. 211-221;

Cuřín, F. – Novotný, J.: Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka. Praha 1974.

[4] Stich, A.: Neologizmy v Havlíčkově publicistickém slohu. NŘ 54, 1971, s. 283-300; Hausenblas, K.: Výstavba jazykových projevů a styl. Praha 1972; Jedlička, A.: K vymezení a charakteristice esejistického stylu. Studie SlavPrag, Praha 1973, s. 167-178. 

[5] Stich, A.: viz pozn. 4; Jedlička, A.: Innowacyjne procesy i tendencje we współczesnym języku literackim. Z problemów współczesnych języków i literatur słowiańskich. Warszawa 1976, s. 11-22; Němec, I.: Nová slova Husova a J. A. Komenského. SaS 31, 1970, s. 313-324; Filipec, J.: Probleme des Sprachzentrums und der Sprachperipherie im Wortvorratssystem. TLP 2, Praha 1966, s. 257-275.

[6] Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících. Sborník příspěvků z konference, Praha, Ústav pro jazyk český AV ČR 2000; Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference, Praha, Ústav pro jazyk český AV ČR 2003; Dynamika a inovace v češtině a bulharštině. Sborník příspěvků z pracovního setkání v Sofii, Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha 2003; Procesy innowacyjne w językach słowiańskich. Prace Slawistyczne 114, Warszawa, Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy przy Instytucie Slawistyki PAN 2003.

[7] Neologický elektronický archiv je v mnohém ohledu unikátní – čítá na 192 tis. záznamů. 

PREFACE

The research on neologisms, or new lexical devices, has been one of the important lines of linguistic interest for a long time. It is generally accepted now that the research on neologisms – the expressions and results of the language creativity and the means of the continuous regeneration, restructuring and stabilization of the vocabulary – is a contribution both to synchronic and diachronic study of the vocabulary, word formation, morphology, stylistics, of the form,communication and style differentiation of a national language, and to the exploration of general tasks of the language theory, semiotics, pragmalinguistics, sociolinguistics, etc. The importance of the study of neologisms is likewise emphasized when examining and solving the issues of language practice, language policy and language culture. The broad, internally segmented research on neologisms, neologic phenomena, processes and tendencies is exemplified by the large number of monographs, studies, essays and a copious production of neologic dictionaries. The breadth and development of the research on neologisms in our country and abroad is shown to a certain extent by a selected bibliography published under the name Neologie a neografie. Výběr z národních bibliografií (Neology and Neography: A Selection from National Bibliographies) by a team of the Section for Lexicography and Terminology of the Institute for the Czech Language, the Academy of Sciences of the Czech Republic. The first edition of the bibliography having been published in 1996, its extended version followed in 1999. [1]
By studying the existing neologic research, we discover not only which issues are at the forefront of the individual national linguistics, but also that the typical areas of the questions, problems and topics concerning neologisms have been changing. Most attention is generally paid to sociolinguistic aspects of neologisms on the one hand and to neologic dictionaries on the other. To illustrate both of these central directions, we could mention the comparative approach to present-day Slavonic languages in a collective monograph Słowotwórstvo / Nominacja developed in 2003 under the editorship of I. Ohnheiser.[2] This synthesizing comparison of contemporary Slavonic languages on the appellative level and in the area of word formation is based on dynamic tendencies and mainly on neologic material from the last decades of the 20th century. In doing so, the stress is put on neologism dictionaries as a material basis of the research conceived in this way.
Neologisms, their various aspects and functions have been constantly taken into consideration also in Czech linguistics. Starting with the classic period of the Prague Linguistic Circle, we can mention that the work Teze pražského lingvistického kroužku (Theses of the Prague Linguistic Circle) (1929)touches on the general features of neologisms. From the viewpoint of neology,the essays of B. Havránek, V. Mathesius, R. Jakobson and J. Mukařovský in the collection Spisovná čeština a jazyková kultura (Standard Czech and Language Culture) (1932) are also important. The changes and state of the standard-Czech vocabulary in its individual periods are described in a work already considered classic: B. Havránek’s Vývoj spisovného jazyka českého (The Development of the Standard Czech Language) (1936).
Since the 1960s, the number of works focused on neologisms, or taking them into account to some degree,has risen significantly. Observations on vocabulary enrichment in relation to extra-linguistic and linguistic factors and also the function of new words in the processes in the lexis are further developed by the monograph Vývojové postupy české slovní zásoby (The Development of Czech Lexis) (1968) by I. Němec. New lexical elements, the dynamics of word-formation types and devices are taken into consideration when characterizing contemporary Czech in the works of F. Daneš, A. Jedlička, F. Cuřín – J. Novotný, etc.[3] Further attention is given to neologisms in terms of stylistics (e.g. A. Stich, K. Hausenblas, A. Jedlička).[4]
A valuable contribution to neologic studies and to the elaboration of its problems on a general level are the works by M. Dokulil: Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov (Word Formation in Czech 1: Theory of Word Derivation) (1962), J. Filipec: Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie (Czech Synonyms in the View of Stylistics and Lexicology) (1961) and J. Zima: Expresivita slova v současné češtině (Expressiveness of the Word in Contemporary Czech) (1961).
Together with the interest in neologisms, a need arises to solve conceptual and terminological questions. Therefore, the definition of neologisms, the difference between neologisms and innovations and other correlated terms, the typology of neologisms, their position in the lexis from the point of view of the center versus periphery, etc. are being considered in new ways (A. Stich, A. Jedlička, I. Němec, J. Filipec).[5]
When detecting new lexical devices in the contemporary standard Czech language, the completed Slovník spisovného jazyka českého (Dictionary of the Standard Czech Language) (1960-1971) is crucial; whereas both the collective work Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen (Word Formation in Czech 2: Derivation of Nouns) (1967) and V. Šmilauer’s Novočeské tvoření slov (Word Formation in Modern Czech) (1971) provide the possibility of comparison when determining the character of neologisms from the point of view of the word formation.
Although we cannot exhaustively list all the contributions of the 1960s and 1970s here, we suppose that the already mentioned works indicate the existence of the conditions for a concentrated and systematic study of neologisms, neologic processes and tendencies in our linguistics. In 1983 the monograph by O. Martincová, Problematika neologizmů v současné spisovné češtině (The Problems of Neologisms in Contemporary Standard Czech), was published. In the years following, there were works by numerous authors dealing with neologisms or concerned with some of their aspects. Among the newer publications in which the interest in neologisms became very significant, let us mention at least the collective work Český jazyk na přelomu tisíciletí (Czech Language at the Turn of the Millennium) (1997).
The favorable state of neologic research in Czech linguistics, incentives coming from foreign neology and neography, and the new social situation after 1989 created the conditions for attention also to be paid to the lexicographical treatment of neologisms in the contemporary Czech language. The intention of the authorial team of the Section for Lexicography and Terminology of the Institute for the Czech Language, the Academy of Sciences of the Czech Republic found support with the management of the institute at that time and thanks to financial support from the Grant Agency of the Czech Republic the first manuscript of a dictionary of neologisms emerged to be published in 1998 under the name Nová slova v češtině. Slovník neologizmů (New Words in Czech: A Dictionary of Neologisms). During the work on the following grant for Systémotvorné procesy neologizmů v současné češtině (System-Formative Processes of Neologisms in Contemporary Czech), the team was gathering material for yet another dictionary of neologisms. The result of the ten-year-long work of the collective of authors are thus two dictionaries: Nová slova v češtině 1. Slovník neologizmů (New Words in Czech 1: A Dictionary of Neologisms) (1998) and Nová slova v češtině 2. Slovník neologizmů (New Words in Czech 2: A Dictionary of Neologisms) (2004).
For the sake of completeness, we should add that the Czech lexicography was also applying other approaches to new lexis in the 1990s: a) including new words into general monolingual dictionaries and b) creating supplements. An example would be the publication of the revised edition Slovník spisovné češtiny (SSČ) (The Dictionary of Standard Czech) in 1994, containing 600 new words or words with new meanings, and likewise some of the new words were included in the prepared manuscript of Akademický slovník cizích slov (The Academic Dictionary of Foreign Words in Czech) (1995). In the same year as the revised edition of SSČ, a dictionary by Z. Sochová – B. Poštolková Co v slovnících nenajdete (What You Won’t Find in a Dictionary) with the subtitle Novinky v současné slovní zásobě (New Words in Contemporary Czech Lexis) came out, intended basically as a supplement to Slovník spisovného jazyka českého (The Dictionary of the Standard Czech Language) (1960-1971) and to the first edition of Slovník spisovné češtiny (The Dictionary of the Standard Czech) (1978). Finally in 1999 the bilingual Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů (The Russian-Czech and Czech-Russian Dictionary of Neologisms) was released and its new extended edition followed relatively soon afterwards (2004).
The work on the dictionaries Nová slova v češtině 1 (New Words in Czech 1) and Nová slova v češtině 2 (New Words in Czech 2) initiated the intention to create, in addition to the dictionary version of the new lexicon, also a monograph version on the subject. The usefulness of this approach has been shown among others by the international conferences organized and the participation in international research projects whose results are presented in the anthologies: Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících (New Vocabulary in Monolingual Dictionaries) (2000), Internacionalizmy v nové slovní zásobě (Internationalisms in New Lexis) (2003), Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (The Dynamics and Innovation in Czech and Bulgarian) (2003) and Procesy innowacyjne w językach słowiańskich (Innovative Processes in Slavonic Languages) (2003).[6]
The outcome of the intention of the authorial team is an anthology of studies and essays which we are presenting here both to the professional and general public. By doing so, we try not only to continue in the study of neologisms in Czech linguistics up to now, but also to present the new lexis from a different point of view than is made possible by its dictionary version.
The anthology Neologizmy v dnešní češtině (Neologisms in Contemporary Czech) contains 16 studies and essays on new lexical devices from various perspectives. The distribution of the themes in the individual studies and essays is primarily based on the ways of creating and forming the new lexicon, to be more specific on the structural character of neologisms. Within this context, attention is paid to the new designations of persons and of abstract nouns, to new adjectival, verbal and adverbial designations, i.e. neologisms with the novelty feature being based on the designation of a new content with a new form. New lexical devices with the novelty feature consisting in the new content (meaning) of an already existing expression, i.e. neo-semantics, are dealt with separately. Special studies follow the dynamics in the area of prefixation and compounding of nouns. The present intensive borrowing of the vocabulary especially from English is reflected as well. The authors have not neglected even neo-phrasemes, abbreviations and some other minor semantic groups. We consider it necessary to emphasize that when describing and characterizing neologisms, the communication aspect, i.e. regard to the fact in which type of communication, in which communication area these new lexical devices have occurred, been used and perused, is utilized in all the works, although to varying degrees.
The aim of the authors is not to solve general questions in a new way (the definition of the term neologism; the determination of a set of specific units which may be included under the term neologism; the criteria based upon which actual language devices can be defined as neologisms; the typology of neologisms), the questions of methodology, etc. This and other problems were elaborated during the creation of the two dictionaries Nová slova v češtině.
The material basis of all the works is mainly formed by the treatment of neologisms in the Nová slova v češtině dictionaries. However, the publication has also drawn upon the unpublished materials contained in the electronic neologic archive of the Institute for the Czech Language.[7] In addition, the authors gathered further new materials from public websites on the Internet, also from the electronic archiveNEWTON ON-LINE and the computerized texts of the Czech National Corpus which is being developed in the Institute of Czech National Corpus at the Philosophical Faculty of Charles University in Prague.
In conclusion, allow us to add one further note. Although the studies and essays of the anthology being presented “communicate” with one another, they are a result of an individual approach of each author. The editorial team did not consider it necessary for the authors of the individual studies and essays to approach the themes in question from one and the same starting point, for their presentations to be founded on the same methodological bases. In addition to respecting fully the “incompleteness” of many neologisms, and thus also the difficulty in interpreting them unambiguously, we also take into consideration that certain differences in the approaches and treatment of the topics are caused by the variety of the authors’ individualities and naturally also by outer circumstances. Some parts allowed the authors to rely on an elaborate explanation and copious, classified material in the contemporary Czech grammars, lexicology and word-formation compendia; while for other parts there was no such support or it was insufficient. Consequently, it was necessary to treat the given topic in a wider perspective to enable it to serve as a starting point for a further more profound study. In some cases, the authors had to choose between different approaches to and definitions of the given phenomena etc. It would be possible to discuss which interpretation of the phenomena is more adequate, whether some departures from the hitherto interpretations of the language material in Czech grammars, word-formation compendia etc. are valid.
We would generally characterize our publication as a collection of studies. We are well aware that their main importance lies mainly in the elaboration of an extensive material. We would be glad if the readers were to find this work a contribution to the development of neology, lexicology and other disciplines.
Olga Martincová
Translated by Kateřina Millerová


[1] The selected bibliography Neologie a neografie. Výběr z národních bibliografií. (Neology and Neography: A Selection from National Bibliographies). Ústav pro jazyk český AV ČR (The Institute for the Czech Language, the Academy of Sciences of the Czech Republic), Praha 1996, was prepared within the grant Popis slovní zásoby s využitím počítačové techniky (Description of the Lexis with the Utilization of Computer Technology), reg. no. 405/94/0552, GA ČR; its extended edition emerged when working on the grant Systémotvorné procesy neologizmů v současné češtině (System-Formative Processes of Neologisms in Contemporary Czech), reg. no. A0061803, GA AV ČR.

[2] Słowotwórstvo / Nominacja. Komparacja wspołczesnych języków słowiańskich 1 (Word Formation / Designation. Comparing Contemporary Slavonic Languages 1), Opole 2003, is the first published volume of the comparative research on contemporary Slavonic languages, implemented within the frame of the international project Komparacja systemów i funkcjonowania wspołczesnych języków słowiańskich (A Comparison of the Systems and Functions of Contemporary Slavonic Languages).

[3] Daneš, F.: Vývoj češtiny v období socialismu. Problémy marxistické jazykovědy (The Development of the Czech Language during the Socialist Era. Problems of Marxist Linguistics). Praha 1962, pp. 319-322.
Jedlička, A.: K charakteristice slovní zásoby současné spisovné češtiny (On Characteristics of Contemporary Standard-Czech Vocabulary). SlavPrag 7, Praha 1965, pp. 13-27; Vývojová dynamika současné spisovné češtiny (Development Dynamics of Contemporary Standard Czech). NŘ 52, 1969, pp. 79-94; Dynamika současného spisovného jazyka a jeho stylová diferenciace (Dynamics of Contemporary Standard Language and Its Style Differentiation). Czechoslovak lectures for the 7th International Congress of Slavonic Studies in Warsaw. Praha 1973, pp. 211-221;
Cuřín, F. – Novotný, J.: Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka (Development Tendencies in Contemporary Standard Czech and the Language Culture). Praha 1974.

[4] Stich, A.: Neologizmy v Havlíčkově publicistickém slohu (Neologisms in the Journalistic Style of Havlíček). NŘ 54, 1971, pp. 283-300; Hausenblas, K.: Výstavba jazykových projevů a styl (Composition of Language Utterance and Style). Praha 1972; Jedlička, A.: K vymezení a charakteristice esejistického stylu. (On Defining and Characterizing Essayistic Style). Studie SlavPrag, Praha 1973, pp. 167-178.

[5] Stich, A.: see note no. 4; Jedlička, A.: Innowacyjne procesy i tendencje we współczesnym języku literackim. Z problemów współczesnych języków i literatur słowiańskic (Innovative Processes and Trends in the Contemporary Standard Language. Selected Problems of Contemporary Slavonic Languages and Literature). Warszawa 1976, pp. 11-22; Němec, I.: Nová slova Husova a J. A. Komenského (New Words of Hus and J. A. Comenius). SaS 31, 1970, pp. 313-324; Filipec, J.: Probleme des Sprachzentrums und der Sprachperipherie im Wortvorratssystem (Problems of the Language Center and Language Periphery in the System of Lexis). TLP 2, Praha 1966, pp. 257-275.

[6] Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících. Sborník příspěvků z konference (New Vocabulary in Monolingual Dictionaries. Proceedings of the conference in Prague), Praha, 31st Oct – 1st Nov 2000. Ústav pro jazyk český AV ČR (The Institute for the Czech Language, the Academy of Sciences of the Czech Republic), Praha 2000; Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference (Internationalisms in New Lexis. Proceedings of the conference in Prague), Praha, 16th – 18th June 2003. Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha 2003; Dynamika a inovace v češtině a bulharštině. Sborník příspěvků z pracovního setkání (The Dynamics and Innovation in Czech and Bulgarian. Symposium Proceedings), Sofie, 7th Oct 2002. Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha 2003; Procesy innowacyjne w językach słowiańskich (Innovative Processes in Slavonic Languages). Prace Slawistyczne 114. Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy przy Instytucie Slawistyki PAN, Warszawa 2003.

[7] The electronic neologic archive is in many respects unique – it contains about 192 thousand of entries.

 

2005-2023 © Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.  |  Design © VR atelier  |  Programming © e-Assistance.cz
Webové hnízdo LEXIKO vzniklo v rámci výzkumného záměru AV0Z90610521 Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (2005–2011).
Verze: 1.10.0, poslední úprava: 05.08.2021