Řekni mi, co ti ve slovníku chybí, a já ti povím, jaký jsi uživatel. K otevřeným otázkám dotazníkového průzkumu. In: Varia 9. Zborník materiálov zo 9. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 1.–3. 12. 1999). Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV 2002, s. 97–101.

Řekni mi, co ti ve slovníku chybí, a já ti povím, jaký jsi uživatel.
K otevřeným otázkám dotazníkového průzkumu[1]

Zdeňka Tichá

Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha

Ve svém příspěvku podám stručnou informaci o dílčích výsledcích, které přinesly odpovědi na některé otevřené či polootevřené otázky z dotazníkového průzkumu věnovaného uživatelským aspektům výkladového slovníku.[2]
Začněme otázkou č. 19[3], v níž byl v dotazníku uveden příklad zpracování hesla:
radiální [-dy-] kniž. a odb. jdoucí ve směru poloměru, týkající se ho, paprskovitý: r. směr, síla; -ě přísl.
Úkolem respondentů bylo odpovědět na dvě otázky, respektive dokončit dvě nedokončené věty:
Na tomto zpracování mi vyhovuje.../ Na tomto zpracování mi nevyhovuje.
Celkově na otázku č. 19 odpovědělo 715 respondentů, neodpovědělo 213. Na část 19a) odpovědělo 530 respondentů a neodpovědělo 185, na část 19b) odpovědělo 481 a neodpovědělo 234 respondentů.
V odpovědích na to, co respondentům vyhovuje (19a), se nejčastěji objevovalo vysvětlení:

Respondenti uváděli rovněž odpovědi v kombinacích:

V odpovědích na to, co respondentům nevyhovuje (19b), se objevovalo vysvětlení:

Nejčastější kombinací, která se v odpovědích objevovala, byla:
nepřehlednost + zkratky 14

Nyní se podíváme podrobněji, co se pod jednotlivými označeními skrývá.
Pro část 19a) platí, že v odpovědi vyjádřené slovem vše je zahrnuto nejen toto slovní vyjádření, ale rovněž případ, kdy respondent uvedl více než tři možnosti či pokud podal podrobný rozbor heslové statě s tím, co mu vyhovuje. Stručností se rozumí rovněž případy, kdy respondent uvádí popisy jako: "krátce", "heslovitost" ap. Přehledností se rozumí rovněž případy, kdy respondent uvádí hodnocení jako "uspořádání informací", "dobrá orientace". Grafickou úpravou respondenti nejčastěji rozuměli využití různých typů písma. Položka způsob výkladu zahrnuje rovněž rozsah výkladu, a to s nejrozmanitějšími hodnotícími výrazy, např. "všeříkající", "výstižný" ap. Položkou příklady se rozumí hodnocení počtu, délky a rovněž i kvality kontextů. Hodnocení jiné zahrnuje množství nejrozmanitějších odpovědí, jako např.: "nevidím ani klady, ani zápory, beru jako fakt", "nedovedu posoudit", "hnízdování", "délka textu" atp.
V části 19b) označení nepřehlednost zahrnuje vyjádření typu "nepřehledné zpracování", "velmi nepřehledné", "špatné uspořádání". Pod položku jiné patří celá řada rozmanitých odpovědí jako např. "byla-li by takto koncipována všechna hesla, tak bez námitek", "je to napsané vedle sebe. Já to mám raději pod sebou.", "malá přístupnost pro žáky a laiky", "za kniž chybí tečka". Stručnost zahrnuje vyjádření upozorňující na heslovitost, krátkost, zkratkovitost atd.
Zajímavé je porovnání počtu nejčastějších odpovědí v části 19a) a 19b).
U otázky 19a) je nejčastější odpovědí "vyhovuje vše", nejméně častou "příklady", naopak v části 19b) je nejčastější odpovědí "nepřehlednost", nejméně častou "grafická úprava". Poměr těchto dvou odpovědí je paradoxní, neboť přehlednost úzce souvisí právě s grafickou úpravou textu.
Nyní se podíváme na tabulky, ve kterých jsou zpracovány odpovědi na otázku č. 19 v průhledu s profesí uživatele.

19a)

19b)

Uvedené údaje jsou víceméně číselným vyjádřením počtu odpovědí na jednu otázku z dotazníkového průzkumu. Je nasnadě otázka, nakolik je vnímání slovníkového hesla ovlivněno dosavadní slovníkovou produkcí. Podíváme-li se na zpracovatelskou praxi českých výkladových slovníků, můžeme konstatovat, že část respondentů, a to zejména učitelé, jí jsou bezesporu ovlivněni.
Podívejme se nyní na dvě otázky, které spolu velice těsně souvisejí. Jsou to otázky č. 21 a 22.
Otázka č. 21 v dotazníkovém průzkumu zněla:
Existuje něco ve zpracování, struktuře uspořádání výkladového slovníku češtiny, co Vám práci s ním znesnadňuje? Ano/ne; pokud ano, uveďte co.
Na tuto otázku celkem odpovědělo 104, neodpovědělo 824 respondentů.
Otázka č. 22 měla znění:
Chybí Vám něco ve výkladových slovnících češtiny, se kterými jste se dosud setkal(a)? Ano/ne; pokud ano, uveďte co.
Na tuto otázku odpovědělo 158, neodpovědělo 770 respondentů.
Můžeme usuzovat, že výrazný nepoměr mezi počtem odpověděl/neodpověděl u obou otázek je dán jejich typem. Otázky byly pro respondenta náročné už svou strukturou, navíc byly uvedeny v závěrečné části obsáhlého dotazníku a můžeme se domnívat, že u respondentů se projevila jistá únava.
Dalším ovlivňujícím faktorem, o kterém můžeme uvažovat, je malá zkušenost respondentů se slovníky, s vyhledáváním v nich - tento fakt je lehce ověřitelný kombinací s jinými otázkami v dotazníku, např. s otázkou "jak často hledáte informaci ve slovníku" či "co nejčastěji hledáte ve výkladových slovnících češtiny".
Rovněž u otázek č. 21 a 22 je zajímavé porovnat odpovědi jednotlivých profesních skupin.

Otázka č. 21:

Otázka č. 22:

Pro otázku č. 22 je zajímavé porovnat odpovědi jednotlivých typů uživatele. Tato otázka a odpovědi na ni dokládají to, co již bylo řečeno, totiž vliv slovníkové produkce na uživatele slovníku.
Náhodní uživatelé odpověděli pouze třikrát, přičemž se shodli v tom, že jim chybí gramatické informace. Občasných uživatelů odpovědělo 80 – nejčastěji jim chybí hesla (tj. nenajdou to, co hledají), nejméně často jim chybí uvedení valence u sloves. Nejvíce odpovědí zaznamenáváme u pravidelných uživatelů – 117. Těmto uživatelům nejčastěji chybějí gramatické informace, nejméně často ilustrace či grafy.

Otázka č. 22 – průhled s typem uživatele slovníku:

Odpovědi respondentů na otevřené či polootevřené otázky ukázaly alespoň rámcově, jaký je stav používání slovníků. Odpovědi respondentů jsou rovněž důležité proto, že poukazují na problematiku dotazníkových průzkumů všeobecně. Respondenti se často zaměřovali na jednotlivosti, na příklad a chyběla jim schopnost zevšeobecnění.
V názvu příspěvku zazněla formulace: Řekni mi, co ti ve slovníku chybí, a já ti povím, jaký jsi uživatel. Není jednoduché vyvodit jednoznačnou závěry, ale z výše uvedených informací a rovněž z příspěvků mých kolegyň vyplývá, že uživatel slovníku je velmi málo obeznámen se stavem českých výkladových slovníků a neumí se v nich příliš orientovat. Z toho vyplývají i problémy při odpovědích na otázky, neboť – stručně řečeno – je velmi nesnadné odpovídat na otázku týkající se výkladových slovníků češtiny, když o takovém typu slovníku nemá uživatel dost jasnou představou.
Nekončeme však pesimisticky. Výzkum uživatele slovníku ukázal potřebnost podobných průzkumů a zároveň poskytl lexikograficky cenné informace, které bezesporu najdou uplatnění při zpracovávání budoucího výkladového slovníku češtiny.

Literatura:

RANGELOVA, A. – TICHÁ, Z. – OPAVSKÁ, Z.: Jednojazyčné slovníky při výuce mateřštiny (projekt dotazníkového průzkumu). In: Varia VII. Zborník materiálov zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok 3.–5. 12. 1997. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV 1998, s. 139–147.
RANGELOVA, A. – TICHÁ, Z. – OPAVSKÁ, Z.: Uživatelské aspekty výkladového slovníku (zhodnocení předběžných výsledků). In: Varia VIII. Zborník materiálov zo VIII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok 25.–28. 11. 1998. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV, Bratislava 1999, s. 181–190.