Výkladové slovníky a uživatelská praxe. In: Varia 9. Zborník materiálov zo 9. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 1.–3. 12. 1999). Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV 2002, s. 79–86.

 Výkladové slovníky a uživatelská praxe

Albena Rangelova

Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha

V následujícím bloku tří příspěvků chceme informovat o závěrečných zjištěních při interpretaci empirických dat z grantového projektu Sociolingvistické aspekty výkladového slovníku (GA AV ČR, reg. č. A0061702). Jinými slovy – jak to nakonec dopadlo.
O svých záměrech a průběhu prací jsme už informovaly: koncepce předběžného šetření ve sféře školství jsme představily na VII. kolokviu mladých jazykovědců (Rangelova – Tichá – Opavská, 1998) a o druhém ověřovacím šetření pro konfrontaci sféry úzce profesních uživatelů mateřštiny s náhodným vzorkem respondentů jsme mluvily loni (Rangelova – Tichá – Opavská, 1999).
Po závěrečných redakčních zásazích byl dotazník pro základní šetření vyroben a distribuován. Distribuce byla zajištěna externími spolupracovníky a částečně (a to ryze korespondenčně) firmou Mirys Trade, s. r. o., distribuující ústavní časopisy. Celkem bylo rozesláno 1300 dotazníků a 936 se k nám vrátilo (72% návratnost). Z tohoto počtu jsme vyloučily 8 dotazníků pro nevyplnění klíčových demografických rubrik, příp. celé první části, a tak k dalšímu zpracování postoupilo 928 dotazníků.
Metodu sběru lze popsat jako (polo)korespondenční, neboť externí spolupracovníci měli za úkol sešity rozdat, po vyplnění shromáždit a zaslat zpět. Dotazník spojuje v sobě rysy různých technik sběru dat – dotazníku, ankety, testu. Naším záměrem bylo, aby dotazník byl „respondentsky přátelský“, což by vyvážilo jeho náročnost na čas a soustředění (srov. též Disman 1993, s. 119–162).
Výběr respondentů nebyl úplně náhodný[1] – externí spolupracovníci dostali orientační seznam profesí a pracovišť, na které se měli orientovat, aby se vyhnuli „izomorfnímu“ studentskému prostředí; u dotazníku získaných korespondenčně byl okruh možných respondentů vymezen zájmem o češtinu a jazykovědu vůbec. Vyhnuli jsme se též teritoriální koncentraci šetření (akce proběhla v Hradci Králové, Brně, Ústí nad Labem, Plzni, Ostravě, Českých Budějovicích, Praze). Získaný vzorek tudíž nesleduje složení a celkovou strukturu populace, ale jenom jistý její průřez, nicméně svou velikostí nám dovoluje dělat relevantní závěry o chování vybraného vzorku při užívání slovníků a slovníkových příruček.
Důležitý metodologický problém každého šetření – problém redukce informací – se projevuje mimo jiné i při prezentaci výsledků (co všechno lze oželet). Zde bohužel opomineme informací o některých preferencích uživatelů, a už úplně stranou zůstane informace o elektronických slovnících. Pro snadnější orientaci jsou tabulky prezentující demografické rysy vzorku zpracovány v příloze č. 1 tohoto příspěvku, tabulky s číselnými údaji o sledovaných jevech – jako přílohy k jednotlivým příspěvkům. Není-li uvedeno jinak, jsou procenta počítána vůči celkovému počtu (928) posuzovaných dotazníků. 
Zde se zaměříme na uživatelskou praxi v jejím širším rámci a ukážeme, jak respondenti hodnotí svou zkušenost s výkladovými slovníky a slovníkovými příručkami

Zde je markantní bezkonkurenční postavení Pravidel českého pravopisu (785) a slovníků cizích slov (746), následované Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost (461). Zajímavý je též rozbor informací z rubriky „jiné“ – ukazují totiž, že u pozorovaného vzorku představa slovníku jako publikace je značně nestrukturovaná: nejčastěji zde respondenti uvádějí (vedle encyklopedií aj. jednojazyčných příruček) dvojjazyčné slovníky (zajisté se zde projevuje snaha respondenta vyhovět, dobrá vůle uvést nejvíce údajů apod.). Toto pozorování se týká všech otázek poskytujících možnost doplnit k našemu seznamu další publikace.
Informaci o frekvenci užívání jednotlivých slovníků a slovníkových příruček  poskytuje tabulka č. 2 (otázka 2. Jak často hledáte nějakou informaci v uvedených publikacích? – neodpovědělo 24 z dotázaných).

Otázka č. 3 je sice odlehčující, nicméně zajímavá – ukazuje totiž nakolik je práce se slovníky „záživná“– baví vůbec lidi něco hledat? Na tuto otázku neodpovědělo 28 respondentů. Tabulka č. 3 obsahuje průhled odpovědí na ni s profesním zařazením respondentů. Počet jednoznačných odpovědí „baví“ je skoro stejný jako počet těch, kteří svůj postoj nemohou posoudit.

Zajímavá je též konfrontace údajů z otázky 3. s uživatelským typem – pravidelný, občasný, náhodný uživatel[3], viz tabulku č. 4.

Tabulka č. 4 – Uživatelé:

Otázky 4. a 5. sledují vybavenost respondentů slovníky: 4. Máte některou z publikací uvedených v bodě 2 k dispozici v práci?; 5. Máte některou z publikací uvedených v bodě 2 k dispozici doma?. V případě kladné odpovědi byli respondenti požádáni, aby uvedli, kterou publikaci mají k dispozici. Stejným způsobem jsme postupovaly i u otázky č. 6, kde jsme se tázaly, zda respondent navštěvuje knihovnu i proto, aby se tam podíval do nějakého výkladového slovníku češtiny. Tyto údaje jsou shrnuty v tabulce č. 5. Negativní odpovědi uvádíme mimo tabulku: nemá k dispozici slovníky doma 229 respondentů, v práci 73, a do knihovny kvůli slovníkům nechodí převážná většina – 756 respondentů. Na otázky neodpovědělo resp. 54, 8, 8 dotázaných.

Tabulka č. 5

Situační kontext vyhledávání ve slovnících jsme se snažily zachytit otázkami 7. Při jakých činnostech užíváte výkladový slovník češtiny? a 8. Jaké texty převážně čtete (popř. posloucháte)? Respondenti mohli označit všechny možnosti, které jim vyhovovaly. Na otázku 7 neodpovědělo 64 a na otázku 8 – jen 7 respondentů.

Tabulka č. 6 - Situační kontext užívání slovníků:

Problémovou situaci s neznámým nebo méně srozumitelným výrazem řeší respondenti různě – zjišťuje to otázka č. 9: Setkáte-li se s neznámým nebo s nesrozumitelným výrazem, co uděláte?, při níž si dotázaní mohli vybrat z několika možností (viz tab. č. 7, neodpověděli jen 4, odpovědělo 924 respondentů). Je potěšující, že tolik lidí sahá po slovnících, potřebuje-li jazykovou informaci[4]. Neméně zajímavé je, zda existuje souvislost mezi profesním zařazením, vzděláním, popř. věkem dotázaných, těmto otázkám se však z rozsahových důvodů nemůžeme věnovat.

Tabulka č. 7

Otázky 11. Užíváte výkladové slovníky češtiny ve svém volném čase, při zábavě (např. luštění křížovek)? a 12. Čtete si ve výkladových slovnících češtiny, třeba jen ze zvědavosti? byly zaměřeny na užívání slovníků mimo pracovní proces. Neodpovědělo 9 a 15 respondentů. Údaje vypovídají o integrovanosti slovníků do osobního zájmového rámce respondentů, a proto nepřekvapuje, že většinou po kladné odpovědi na otázku 11 následovala kladná odpověď na otázku 12.  

Tabulka č. 8

Když už respondenti hledají informace ve slovnících, pak je bezesporu zajímavé CO a KDE? Zjišťuje to otázka 13. Co nejčastěji hledáte ve výkladových slovnících češtiny? Zde chceme upozornit na bezkonkurenční zájem respondentů o význam a pravopis (viz uvedené součty). 

Tabulka č. 9

Otázky, které byly zde středem naší pozornosti, ukazují, jak respondenti vnímají svou uživatelskou praxi a jak ji hodnotí z hlediska její frekvence a obsahu. Zde bohužel nemůžeme interpretovat nashromážděná data v jejich úplnosti, doufáme však, že ukazují v dostatečné míře na tendence, které v uživatelské praxi převažují.  
Velmi podnětné pro lexikografickou praxi mohou být očekávání a preference uživatelů a jejich postoje vůči různým aspektům mikro- a makrostruktury výkladového slovníku. O zjištěních v této problémové oblasti budou dále informovat Zd. Opavská v příspěvku Postoje a preference uživatelů slovníků a Zd. Tichá v příspěvku Řekni mi, co ti ve slovníku chybí, a já ti povím, jaký jsi uživatel.

Literatura

DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha, Karolinum 1993.
RANGELOVA, A. – TICHÁ, Z. – OPAVSKÁ, Z.: Jednojazyčné slovníky při výuce mateřštiny (projekt dotazníkového průzkumu). In: Varia VII. Zborník materiálov zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok 3.–5. 12. 1997. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV 1998, s. 139–147.
RANGELOVA, A. – OPAVSKÁ, Z. – TICHÁ Z.: Uživatelské aspekty výkladového slovníku (zhodnocení předběžných výsledků). In: Varia VIII. Zborník materiálov z VIII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok, 25.–28.11. 1998. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV 1999, s. 181–190.

Příloha

Demografický profil respondentů