Postoje a preference uživatelů slovníku. K jednomu aspektu dotazníkového průzkumu. In: Varia 9. Zborník materiálov zo 9. kolokvia mladých jazykovedcov (Modra-Piesok 1.–3. 12. 1999). Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnost pri SAV 2002, s. 87–96. ISBN 80-89037-04-6.

Postoje a preference uživatelů slovníku.
K jednomu aspektu dotazníkového průzkumu[1]

Zdeňka Opavská

Ústav pro jazyk český AV ČR,  Praha

Tento příspěvek shrnuje některé výsledky dotazníkového průzkumu provedeného v rámci grantového projektu Sociolingvistické aspekty výkladového slovníku[2]. Průzkum byl zaměřen na získání informací o uživatelích slovníku, na zkoumání jejich postojů k jednojazyčným výkladovým slovníkům a slovníkovým příručkám a na zjišťování jejich názorů na jednotlivé aspekty slovníkové makrostruktury i mikrostruktury.
V dotazníkovém šetření, které proběhlo v r. 1999 v jednotlivých regionech České republiky, bylo celkem shromážděno 928 vyplněných dotazníků[3]. Vzhledem k šíři a množství získaných údajů[4] se v tomto příspěvku soustředíme pouze na jeden aspekt výzkumu, a to na postoje a preference, které uživatelé slovníku zaujímali ke způsobu podávání informací ve výkladovém slovníku. Zaměříme se na dotazy zkoumající jejich názory na použití deskripce a preskripce ve slovníku, dále na využití hnízdování při organizaci heslových statí, na způsob a rozsah příkladové části u slovníkového hesla a na umístění výkladu významu u víceslovných pojmenování. V dotazníku byla u těchto témat použita tzv. uzavřená otázka, v níž respondent vybíral vhodnou odpověď ze souboru nabízených alternativ. U většiny uvedených otázek byla jednotlivá řešení problému ilustrována i konkrétním lexikografickým zpracováním určitého slovníkového hesla. Pouze při zjišťování preferencí, které se týkaly umístění výkladu významu u víceslovných pojmenování, byl  použit poněkud odlišný postup, ten však působil respondentům určité těžkosti (viz dále).
Je samozřejmé, že dotazníková struktura umožňuje přistupovat k interpretaci získaných dat z různých hledisek. V tomto příspěvku byla jako východisko využita typologie uživatelů slovníku, a to jednak klasifikace uživatelů slovníku podle profesí[5] (učitelé základních a středních škol, vysokoškolští učitelé, vysokoškolští studenti, pracovníci ve sdělovacích prostředcích, podnikatelé a manažeři, „tvůrci slova“ – tj. spisovatelé, scenáristé, překladatelé, tlumočníci –, vědečtí pracovníci, administrativní pracovníci, jiné profese), jednak podle jejich uživatelské praxe[6] (pravidelní, občasní, náhodní uživatelé výkladového slovníku). Zkoumání vztahu mezi profesním zařazením uživatele slovníku a typem uživatele daným jeho uživatelskou praxí již přesahuje rámec tohoto příspěvku, zde se omezíme na konstatování, že se potvrdil předpoklad souvislosti mezi profesí respondentů a způsobem používání výkladových slovníků. Nejvíce pravidelných uživatelů bylo ve skupině vědeckých pracovníků (70 %), „tvůrců slova“ (52 %) a vysokoškolských učitelů (52 %). Občasní uživatelé pak převažovali u většiny dalších skupin a tvořili 67 % vysokoškolských studentů, 65 % administrativních pracovníků, 48 % učitelů základních a středních škol a 45 % pracovníků ve sdělovacích prostředcích. Jistou výjimkou byla z hlediska početního zastoupení skupina podnikatelů a manažerů, v níž občasní i náhodní uživatelé slovníku tvořili stejně velkou 41% část.
V následujícím textu jsou u zkoumaných témat uváděny procentuální výsledky, které vycházejí z počtu osob, jež na danou otázku odpověděly. Konkrétní formulace dotazů a tabulky obsahující kvantitativní výsledky (tzn. počty osob a jejich procentuální vyjádření) jsou připojeny na závěr příspěvku. Zde jsou rovněž pro srovnání uvedeny některé výsledky vycházející z celkového počtu respondentů a přihlížející tedy i k počtu osob, které na otázku neodpověděly.
1) Užití preskripce vs. deskripce (dotazník – ot. č. 18)
Na příkladu dvou zpracování slovníkového hesla dovolenka měli respondenti určit, zda jim více vyhovuje jednoznačné doporučení typu „dovolenka nevhodně dovolená“, nebo zda by dali přednost popisu užití této lexikální jednotky - „V běžné neformální komunikaci.“. Na tuto otázku odpovědělo 908 osob, tzn. 98 % respondentů. Z tohoto počtu výrazná většina (67 %) zvolila deskriptivní popis, zatímco pro preskripci se vyslovila pouze třetina (33 %). Deskripci nejvíce preferovali vysokoškolští studenti a vysokoškolští učitelé (více jak 70 % u obou skupin), nejméně pak vědečtí pracovníci (52 %) a „tvůrci slova“, u nichž byla preference deskripce a preskripce vyrovnaná (50 %). U ostatních profesních skupin (tzn. administrativní pracovníci, podnikatelé a manažeři, učitelé základních a středních škol a pracovníci ve sdělovacích prostředcích) se volba deskriptivního popisu pohybovala mezi 61 - 69 %. Rovněž u uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe byla podpora deskriptivního popisu vysoká. Nejvíce ho volili respondenti náležející ke skupině náhodných uživatelů (72 %) a občasných uživatelů (69 %), nejmenší počet zastánců deskripce byl u pravidelných uživatelů výkladového slovníku (62 %).
2) Hnízdování vs. zpracování slov v samostatných heslech (dotazník – ot. č. 17)
Respondenti měli možnost volit mezi dvěma způsoby zpracování heslových statí, a to mezi zpracováním slovotvorného hnízda klíčit, klíčivý, klíčivost, klíčení formou hnízdování a mezi zpracováním téže skupiny slov formou samostatně uváděných hesel. Na tuto otázku odpovědělo celkem 911 osob, tj. 98 % respondentů. Z nich se téměř tři čtvrtiny (74 %) vyslovily pro uvádění samostatných hesel, zatímco hnízdování zvolila čtvrtina respondentů (26 %). Samostatná hesla nejvíce preferovali podnikatelé a manažeři, „tvůrci slova“ a pracovníci ve sdělovacích prostředcích (80 % a více). V rozmezí 70 - 80 % byly preference samostatných hesel u učitelů základních a středních škol, vědeckých pracovníků, administrativních pracovníků a vysokoškolských studentů. Nejmenší počet osob, který se vyslovil pro samostatné uvádění hesel, byl u skupiny vysokoškolských učitelů, ale i zde to byla 60% většina. Výrazná podpora uvádění jednotlivých lexikálních jednotek v samostatných heslech se rovněž projevila u jednotlivých skupin respondentů rozdělených podle uživatelské praxe. Největší počet zastánců samostatných hesel byl ve skupině občasných uživatelů (77 %), nižší byl jejich počet u náhodných uživatelů (74 %) a nejnižší pak ve skupině pravidelných uživatelů výkladového slovníku (69 %).
3) Příkladová část: kratší, typické kontexty vs. širší kontexty (dotazník – ot. č. 20)
I u tohoto problému měli respondenti k dispozici konkrétní příklady slovníkového zpracování. U hesla exodus se měli rozhodnout mezi dvěma způsoby uvádění kontextů, a to mezi kratšími, typickými kontexty a kontexty širšími, u nichž byl uveden i zdroj. Na tento dotaz odpovědělo 901 z 928 respondentů (tj. 97 %). U získaných odpovědí přesvědčivě převažovala volba kratších, typických kontextů – dávaly jí přednost více jak dvě třetiny respondentů (69 %), zatímco pro kontexty širší se vyslovila necelá třetina (31 %). Hesla s kratšími, typickými kontexty nejvíce preferovali vědečtí a administrativní pracovníci - a to téměř v 80 %. Mezi 70 - 80 % se pak pohybovaly preference typických kontextů u učitelů základních a středních škol, podnikatelů a manažerů a u vysokoškolských učitelů, přibližně 65 % pak dosahovala tato volba u pracovníků ve sdělovacích prostředcích a u vysokoškolských studentů. Nejméně volili typické kontexty „tvůrci slova“, ale i zde je preferovala výrazná většina (60 %). Rovněž z odpovědí respondentů rozdělených podle uživatelské praxe bylo zjevné, že velká většina uživatelů preferovala uvádění typických kontextů (nad 65 % v každé skupině). Nejvíce přívrženců této volby bylo ve skupině občasných uživatelů (71 %), méně jich bylo u pravidelných (68 %) a u náhodných uživatelů (65 %) výkladového slovníku.
4) Umístění výkladu významu u víceslovného pojmenování (dotazník – ot. č. 16)
U této otázky byla respondentům předložena čtyři víceslovná pojmenování – a to bílá technika, dělat mrtvého brouka, praní špinavých peněz, na zelené louce – s instrukcí, aby u každého z pojmenování podtrhli to slovo, pod kterým by nejdříve hledali výklad významu. Jak výsledky ukázaly, odpovědět na takto formulovanou otázku bylo pro respondenty poměrně obtížné. Zatímco u předcházejících tří otázek, kde respondenti volili mezi dvěma uvedenými možnostmi, bylo celkové procento získaných odpovědí přibližně 97 %, zde se procento těch, kteří na otázku odpověděli, snížilo na 72%[7].
Ale i u této problematiky byl převládající názor velmi zřetelný. Na základě získaných odpovědí lze konstatovat, že většina respondentů by výklad u víceslovných pojmenování hledala nejdříve pod substantivem, a to nezávisle na typu víceslovného pojmenování nebo umístění substantiva v sousloví či frazému. Nejvýrazněji se tato skutečnost projevila u pojmenování typu adjektivum + substantivum,kde by výklad významu pojmenování bílá technika hledalo pod heslem technika 90 % z počtu respondentů, kteří se k danému problému vyjádřili. Kolem 90 % se pohybovaly preference slova technika i u jednotlivých skupin respondentů rozdělených podle uživatelské praxe (91 % u občasných, 90 % u pravidelných a 89 % u náhodných uživatelů). Rovněž vysoká byla preference substantiva u frazému na zelené louce, kde by výklad významu pod heslem louka hledalo 86 % respondentů. Na tak vysoké procento preferencí spolupůsobila i ta skutečnost, že součástí frazému bylo synsémantické slovo, jehož vliv na výsledky byl minimální (pod předložkou na by výklad uvedeného frazému hledalo pouze 1 % respondentů). Vysokou míru preference substantiva potvrdily i výsledky vycházející z odpovědí jednotlivých skupin respondentů rozdělených podle uživatelské praxe. Slovo louka zvolilo 91 % náhodných, 87 % občasných a 82 % pravidelných uživatelů výkladového slovníku. U slovesného frazému dělat mrtvého brouka, kde všechnykomponenty náležely k autosémantickým slovům, bylo procento osob preferujících substantivum menší, ale i zde preferovala 69% většina respondentů heslo brouk. Převažující preferenci slova brouk potvrdily i výsledky odpovídající rozdělení respondentů podle uživatelské praxe. Zvolilo ho 70 % občasných, 69 % pravidelných a 64 % náhodných uživatelů výkladového slovníku. U frazému praní špinavých peněz lze z výsledků vyčíst váhaní respondentů mezi oběma substantivy; preference se rovnoměrně rozdělily mezi substantiva praní a peníze (po 45 %). Kolísání volby mezi oběma substantivními složkami frazému se projevilo rovněž u odpovědí respondentů rozdělených z hlediska uživatelské praxe. Náhodní uživatelé více preferovali heslo peníze (51 %), méně heslo praní (41%), u občasných uživatelů byl tento poměr vyrovnanější, avšak nad volbou hesla peníze (44 %) převládala volba hesla praní (47 %). U pravidelných uživatelů se poměr obou voleb vyrovnal – 43 % respondentů zvolilo heslo praní a stejný počet respondentů uvedl heslo peníze.
Z předcházejících odpovědí lze získat zřetelnou představu o názorech respondentů na způsob podávání informací ve výkladovém slovníku. Podle převažujícího mínění uživatelů slovníku by měl být ve výkladovém slovníku použit deskriptivní popis při uvádění informací o užití lexikální jednotky, jednotlivé lexikální jednotky náležející k témuž slovotvornému hnízdu by měly být uváděny jako samostatná hesla a v příkladové části by měly být uváděny kratší, typické kontexty. Pokud jde o uvedení výkladu významu u víceslovných pojmenování, současná uživatelská tendence spočívá v hledání tohoto výkladu nejdříve pod substantivem. Při výzkumu se ukázalo, že obecně zaujímané postoje ke čtyřem zkoumaným problémům se neliší od převažujících preferencí zastávaných jednotlivými skupinami uživatelů výkladového slovníku.

Literatura

RANGELOVA, A. – TICHÁ, Z. – OPAVSKÁ, Z.: Jednojazyčné slovníky při výuce mateřštiny (projekt dotazníkového průzkumu). In: Varia VII. Zborník materiálov zo VII. kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok 3.–5. 12. 1997. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV 1998, s. 139–147.
RANGELOVA, A. – OPAVSKÁ, Z. – TICHÁ Z.: Uživatelské aspekty výkladového slovníku (zhodnocení předběžných výsledků). In: Varia VIII. Zborník materiálov z VIII. Kolokvia mladých jazykovedcov, Modra-Piesok, 25.–28. 11. 1998. Bratislava, Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV 1999, s. 181–190.

Příloha:

I. Formulace otázek

1) Užití deskripce vs. preskripce (dotazník – otázka č. 18)
Čemu byste dal(a) přednost při uvádění informací ve výkladovém slovníku češtiny (označte křížkem jednu z možností):
a) ¨  jednoznačnému doporučení (viz podtrženou část):
dovolenka -y ž. (sloven., pův. ve voj. prostředí) nově ve význ. nevh. dovolená: vzít si dovolenku až v zimě
b) ¨  popisu (viz podtrženou část):
dovolenka -y ž. dovolená: vzít si dovolenku až v zimě
Ze sloven., pův. ve voj. prostředí. V běžné neformální komunikaci.

2) Hnízdování vs. zpracování slov v samostatných heslech (dotazník – ot. č. 17)
Kterému způsobu zpracování slovníkových hesel byste dal(a) přednost (označte křížkem jednu z možností):
a) ¨  tzv. hnízdování, např.:
klíč/it ned. (rozk. klič) vyhánět klíček: semena, brambory k-í; -ení -í s. počáteční vývoj a růst zárodku ze semena v rostlinu; -iv/ý příd.: k-á semena; -ost -i ž.
b) ¨  uvádění všech hesel samostatně, např.:
klíčení -í s. počáteční vývoj a růst zárodku ze semena v rostlinu: sledovat k-í hrachu
klíčit ned.(rozk. klič) vyhánět klíček: semena, brambory k-í
klíčivost -i ž. schopnost klíčit: stupeň k-i pšenice
klíčivý příd. schopný klíčení: k-á semena

3) Příkladová část: kratší (typické) kontexty vs. širší kontexty (dotazník – ot. č. 20)
Čemu byste dal(a) přednost při zpracování příkladové části hesla ve výkladovém slovníku češtiny (označte křížkem jednu z možností):
a) ¨  kratším (typickým) kontextům bez uvedení zdroje, např.:
exodus -du m.
1. ...
2. hromadný odchod osob za lepšími podmínkami: exodus fotbalistů; hráčský exodus
b) ¨  širším kontextům s uvedením zdroje, např.:
exodus -du m.
1. ...
2. hromadný odchod osob za lepšími podmínkami: Nejde mi o to, aby je štědří mecenáši zbytečně přepláceli, ale jiným způsobem prostě exodus německých fotbalistů nezastavíme. (Teletip, č. 20, 1993); Umění hrát hokej spočívá především na osobnostech a těmi, přiznejme si, naše liga po několikaletém krvácení vinou hráčského exodu zrovna nehýří. (Mladá fronta Dnes, 10. 2. 1993)

4) Umístění výkladu významu u víceslovného pojmenování (dotazník – otázka č. 16)
Podtrhněte slovo, pod kterým byste ve výkladovém slovníku češtiny nejdříve hledal(a) výklad uvedených sousloví a frazémů:
bílá technika; dělat mrtvého brouka
praní špinavých peněz; na zelené louce

II. Procentuální výsledky vycházející z počtu osob, které na danou otázku odpověděly

ad 1)
Preference obecně

Preference u jednotlivých profesních skupin

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

ad 2)
Preference obecně

Preference u jednotlivých profesních skupin

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

ad 3)
Preference obecně

Preference u jednotlivých profesních skupin

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

ad 4)

Preference u skupin uživatelů rozdělených podle uživatelské praxe

III. Procentuální výsledky vycházející ze souboru všech 928 respondentů

Preference obecně ad 1) – 4)

Převažující preference v jednotlivých profesních skupinách respondentů ad 1) – 3)

Převažující preference v jednotlivých skupinách respondentů podle uživatelské praxe ad 1) – 3)

Převažující preference v jednotlivých skupinách respondentů podle uživatelské praxe ad 4)